Síla ženství

Zdravím vás, moji milí čtenáři, 

doufám, že máte za sebou naprosto úžasný den nebo vás čeká naprosto úžasný den. :)

Dnes jsem si vás sem přizvala k diskuzi o ženství, ženách, feminismu a ovšem dalším, co s tímto něžným a velmi silným pohlavím souvisí. 

Nevím pořádně, jak tenhle článek uchopit, protože je to pro mě téma nekonečné a nesmírně bohaté na souvislosti, které to přináší. 

Snažím se uchopit podstatu ženství a předat vám to, co to znamená pro mě, kdo a co mě inspiruje a proč si myslím, že je to důležité.

 

Adina Mandlová

Pro začátek sem vložím opět jednu z takových těch mých malých psaníček, které byly dříve mou denní záležitostí. Je to taková vize "mojí vysněné ženy" kterou jsem mimochodem stvořila cca před třemi, čtyřmi roky. 

Mám ráda věšení prádla

Zdravím všechny mé úžasné čtenáře, 

doufám, že vás dnešní pondělek moc nezdepkoval a že máte důvod k úsměvu (se začátkem školy se jejich počet zmenšuje, co?). Pamatujete si na článek o denících? Nedávno (jak podle data vidíte sami) mě ovála chvilková inspirace a měla jsem chuť psát, tohle vzniklo. Nedávám to sem kvůli nějaké potřebě ukazovat mojí "neblogerskou tvorbu", ale pouze pro uvědomění, že kdybych si tyhle myšlenky nezapsala, už navždy by byly ztracené někde v časoprostoru, ovšem teď mám ten obyčejný moment zapsaný napořád. 

22. srpna 2015

15:32

Mám ráda věšení prádla.

Postupně brát do rukou čerstvě vyprané kousky prádla, jemně protřepat, rozložit a kolíčky připevnit. Nadechovat se vůně, která slibuje něco nové. Svěží začátek. Další den. Nová příležitost změnit svět. Nechat Slunce svítit do mých zad a letní vánek pohladit mou pleť.

A moje mysl se začne toulat. Dělám dobře? Dělám tolik, kolik můžu? Co po sobě nechávám a jsem v očích druhých někdo, koho budou chtít vidět znovu? 

Druhý semestr na veterině + shrnutí 1. ročníku

Vítám vás u nového článku :) 

Tento byl poměrně žádaný a já doufám, že splní očekávání - jde o shrnutí letního semestru na veterině a celkové shrnutí 1. ročníku. 

Ani nevím, kde přesně začít...pravděpodobně tím, že vám hned na začátku řeknu, že letňák je mnohem těžší, jakože MNOHEM těžší. Člověk ani pořádně neví proč, předmětů je méně, rozvrh jsem měla celkem krásnej, ale přesto bylo toho učení mnohem víc. 

V tomto semestru vás čekají tyto předměty: Anatomie II, Histologie a embryologie II, Fyziologie I, Biochemie I, Zoologie a Botanika. Budete dělat "jen" dvě ústní zkoušky a vše ostatní jsou zápočty. 

Vypadá to jako brnkačka, vypadá to dokonce jako větší brnkačka než zimní semestr....ale není. 

Největší problém mi dělala anatomie, začalo to vše slibně, byla jsem po zimním volnu relativně odpočatá, plná motivace a vážně jsem se hned od prvního dne začala učit. Brala se splanchnologie, což jsou orgánové soustavy a takové srdce nebo dýchačku jsem si vyloženě užívala, jakmile ale začaly střeva, už jsem se ztrácela a do konce roku jsem se vlastně ani nenašla. 
Čím dál tím víc jsem v pitevně vypadala, jako když tam nepatřím a zírala na docenta s přesvědčením, že jsem o těch názvech nikdy neslyšela - a často to byla pravda, protože jsem nestíhala číst látku, kterou jsme měli mít připravenou. Lítaly éčka a efka a já domů chodila s pocitem, že jsem blbější a blbější...furt jsem byla ale relativně v klidu a brala to s nadhledem. 

Jak si správně mýt vlasy

Po své delší blogerské pauze jsem se rozhodla napsat článek, který slibuji už delší dobu, splním tím nejenom přání některých mých čtenářek (zdravím, Markét!), ale budu si moci v hlavě odškrtnou položku ze seznamu "tohle už pravděpodobně nikdy neudělám". Vždyť to znáte sami, odkládáme věci, které nejsou vlastně vůbec těžké, až si z nich uděláme takové bubáky, že se k nim už nikdy nedostaneme...a že já mám tenhle seznam až příliš dlouhý! :D

Bez delších úvodů mám pro vás cca 9 kroků pro správně umytou hřívu. Jen bych chtěla podotknout, že si uvědomuji, že ne každý krok bude mít stejný efekt u každé(ho) z vás. Přeci jenom existuje spoustu typů vlasů a každé vlasy reagují trochu jinak. Každopádně většina z mých tipů jsou všeobecně známé rady, které ale málokdo dodržuje. No, podívejte se sami. 

1. Správné mytí vlasů začíná už před samotným mytím. Tohle je, milé dámy, procedura! :D Před každým mytím byste měli nejdříve sáhnout po hřebenu a pečlivě vlasy rozčesat, protože řešit ve sprše zacuchané uzly je pro mokré vlasy naprostý zabiják. Vlasy jsou mnohem křehčí, mají větší tendenci se lámat a vy byste za deset let mohli mít hlavu jako Křemílek. 

Tip: Ráda používám na rozčesávání Total Repair regenerační expres balzám od Gliss Kur - je ve formě spreje a vlasy jsou po něm mnohem poslušnější. + Toto je ideální čas pro vaší oblíbenou hloubkovou kúru, ať už sáhnete po olivovém nebo kokosovém oleji, neprohloupíte! 

2.  Poloha není přežitek. Divili byste se, ale záleží i na tom, v jaké poloze si vlasy myjete. Jste příznivkyní "nemám čas na sprchu, jen předkloním a vyrážím"? Nic proti tomu, ale bylo by lepší, kdyby jste si myly vlasy v záklonu. Při mytí vlasů v předklonu mají vlasy větší tendenci k cuchání, což nás vrací k bodu č. 1 a navíc se podvědomě soustředíte na délky a konce vlasů přičemž jde především o pokožku. 

Rychlý UPDATE

Zdravím všechny své čtenáře - ať pravidelné nebo nové!

Tohle bude pouze rychlý informační článek, který vám odhalí moji měsíční neaktivitu. Nechte mě jen na začátek říct, že jsem nesmírně udivená a poctěná, že stále plno z vás na můj blog chodilo...jako vážně, některá ta čísla návštěvnosti mě vyloženě překvapují. A mám z toho docela výčitky, že jste klikali na moji stránku...a marně. 

Každopádně proč se tak dělo...jednoduše bych to mohla podat tak, že jsem žila svůj život tak naplno, že jsem na nějaký internet a blogování jednoduše neměla čas...upřímně ani náladu. Komu by se chtělo sedět u počítače a psát o životě, když jsem ho mohla žít...a to plnými doušky! :) 

Jak odplul první červenec, skončilo pro mě zkouškové - udělala jsem zkoušku z anatomie (naštěstí! a konečně!), histologii posunula na září a spokojila se s tím, že jsem se úspěšně dostala do druháku. Více informací bych vám ráda napsala v článku o druhém semestru na veterině (jestli se k němu dostanu). 

No a 10. července mě čekal odlet....odlet kam?....do Indonésie! Bože, sama potřebuju ještě pár vteřin vstřebat tu informaci. Celá výprava zabrala i s cestou celých dvacet dnů a říkám vám upřímně, bylo to života měnících dvacet dnů. Strašně ráda bych o tom napsala pár článků, ukázala vám nějaké fotografie, ale docela na rovinu...vůbec nevím, jak to podat. Ty zážitky jsou tak surové a a do kůže se vpijících, že snažit se je modelovat do určitých vyprávění a slov je skoro až násilné. Sama totiž nechci, aby se mi z toho stalo jen nějaké vyprávění, příběh...vzpomínka. Na druhou stranu mi přijde hrozná škoda vám o některých věcech nenapsat. Takže nic neslibuji, ale možná se Jávských článků dočkáte. :)