POD TLAKEM
Mám mimořádně spokojený období, nic mi nechybí, nic mě nezlobí ani netrápí. Přesto se občas přistihnu, jak jsem fyzicky "natlakovaná", přestože za tím není žádný pádný důvod.
Co se stresu týče, radím opravdu jedno, pozorujte svoje tělo. Často nám to dává najevo mnohem dřív, než si toho všimneme. Zatnutí zubů, když přemýšlíme nad seznamem věcí, které musíme udělat nebo křečovité držení kabelky, když jsme doběhli autobus, protože nestíháme - to jsou všechno úplně obyčejné a úplně přirozené věci, ale pozor! Efekt motýlích křídel není žádná báchorka, obzvlášť ne, když stejné blbé zvyky a činnosti opakujeme několikrát za den, každý den v týdnu, měsíc za měsícem.
Když jsme ve stresu, tělo začne produkovat stresové hormony katecholaminy, které ve vyšším množství po delší dobu působí na tělo jasně negativně. Takže ať mi šílení "realisté" říkají, co chtějí, naše chování má na tělo přímé důsledky.
Proč to všechno plácám.
Mohla bych vám jednoduše říct, tak se prostě uvolněte. Nech to plavat a prostě buď. Jenže je mi jasný, že takovej zlozvyk, o kterým člověk často ani neví, se asi nenechá snadno plavat, když je pro nás stejně přirozenej jako "Dobrý den". A proto se občas jenom zastavte a doslova pozorujte svoje tělo. Já jsem třeba člověk, co věčně někam pospíchá, protože furt nestíhám. Na cviko, na praxi, do práce, občas i na záchod.
