Tipy pro vyklízení

středa 23. března 2016

předešlém článku jsem vám psala o mé fascinaci minimalismem, jak jsem k němu došla a také proč a jak jsem ho začala aplikovat na svůj život.

V podstatě každý, kdo se chtěl stát minimalistickým člověkem a kdo chtěl zjednodušit svůj život, začal s vyklízením jeho věcí a celkově s organizací jeho fyzického majetku. Je to nejjednodušší začátek, přesto se to pro mnohé může jevit jako nedosažitelný cíl. Jejich emocionální pouto s věcmi může být tak obrovské, že nejsou schopni zbavit se takřka ničeho. Možná také nevědí, kde začít nebo to už zkoušeli, ale za týden jejich byt vypadal úplně stejně přehlceně.

Mnozí z těch, které jsem na Youtube sledovala a nechávala se inspirovat jejich minimalistickou cestou, uvedli knížku „The Life-Changing Magic of Tidying Up“, kterou napsala Marie Kondo – žena původem z Japonska, která zavedla metodu Konmari, což je způsob vyklízení, organizování a uklízení věcí. Je to taková vytříbená uklízečka na úrovni.
Postup, který vám chci popsat, je tedy založený na této knize a zdál se mi ze všech metod nejjednodušší a nejlépe proveditelný i pro „sběrače“ a „křečky“. 


1. Vyklízet budete v několika kategoriích, v přesném pořadí – oblečení, knihy, papíry/dokumenty, „různé“ (v zásadě všechno ostatní – dekorace, praktické nástroje apod.) a jako poslední sentimentální předměty (pro někoho fotky, CDéčka a jakékoli věci, které si necháváte jen jako vzpomínky). 

2. Základem je udělat celou jednu kategorii naráz - respektive neuklízet po pokojích či jeho částech ("teď udělám tenhle šuplík a potom se vrhnu na skříň"), ale dát na hromadu všechny věci z jedné kategorie. Nejenomže často zapomínáme, kolik věcí opravdu vlastníme, ale uklízení po oblastech a ne po kategoriích potom způsobuje, že se nám zužuje pohled a máme dojem, že těch věcí nemáme tolik. Pokud jste například u knih - nebudete třídit jen poličku, kde máte nejčtenější knihy, ale i učebnice nebo dětské knížky, které máte schované v krabici. 



3. Vytvořte si podkategorie. Tenhle krok je nápomocný především u oblečení (kalhotky, ponožky, trička apod.). Dozvíte se tak konkrétní počty určitých věcí a můžete sami sebe v mnohém překvapit - např. co byste potřebovali víc (jednoduchá kvalitní trička) a čeho máte naopak hodně (tepláky na doma). 

4. Jsme u nejtěžšího kroku - rozhodování. Obecně se mi osvědčilo pravidlo, že pokud váhám, nestojí to za to. Může se ale stát, že ze začátku to pro vás bude vážně těžké a budete si nejistí skoro stále. V tomto případě doporučuju zavést kupičku "možná" a vrátit se k ní po vytřídění dané kategorie. Po vyřazení několika věcí už budete ve vyhazovacím modu jistější a pravděpodobně zjistíte, že většinu doopravdy nepotřebujete. 


5. Pokládejte si otázky. "Dělá mi to radost?" "Nechávám si to pouze z nostalgie nebo je mi to stále k užitku?" "Koupil/a bych si to dnes?" "Kdy naposledy jsem to použil/a?" "Nechávám si to kvůli sobě nebo kvůli někomu?" "Opravdu potřebuji 5 skoro stejných (doplňte sami)?"

6. Myslete dopředu. Vyklízení by pro vás nemělo být chvilkovou posedlostí. Děláte to přeci proto, aby vám bylo dobře a pokud možno na delší dobu. Přemýšlejte tedy o potenciálu vašich věcí. Jste opravdu schopní unosit 10 pyžam? A pokud k funkčnosti nějakého předmětu, potřebujete další tři, je to špatně. "Abych si mohla vzít tohle tričko, musím si pod něj vzít tohle tílko." "K těmhle podpatkům můžu mít jen tuhle sukni." 



7. Zbavte se dávných darů, které si necháváte jen ze slušnosti. Vaše kamarádka si už pravděpodobně ani nepamatuje, co vám před těmi lety dala. Je čas pustit toho keramického sloníka k vodě! 

8. Největším problémem bývají sentimentální předměty. I tady mám pro vás jedno jednoduché pravidlo. Pokud si nepamatujete, proč ten předmět máte (a že se mi to stalo hodněkrát) nebo si sice vybavíte daný den, ale vzpomínka vybledla a vy si řeknete jen "no, bylo to tenkrát hezký", zbavte se toho. Vaše věci by vám měly dělat radost, obzvlášť ty, které jste si nechali jako udržovače vzpomínek!

9. Věci vracejte na místo, až když jste hotoví s danou kategorií. Můžete zjistit, že přeci jenom se ještě něčeho můžete zbavit, ale taky tím dáte každé věci její domov.



10. Jsou ale věci, pro které to hledání domova nebude tak jednoduché. Ono...kam s izolepou, zapalovačem, náhradními brýlemi nebo obyčejnými bateriemi? Vytvořte si bordel šuplík, ale opravdu jen šuplík nebo nějaký jiný omezený prostor. Mohlo by se vám potom stát, že po pár týdnech byste dávali do bordel šuplíku skoro všechno. 


Těch tipů a rad by se našlo ještě hodně, berte tento výčet jen jako odrazový můstek nebo motivaci. Bohužel jsem se k jeho napsání dostala až se značným zpožděním po svém velkém uklízení a už nemám své dojmy tak ostré. 
Přesto mi to dalo opravdu hodně. Zjistila jsem například, že s polovinou oblečení, které jsem si nechala, i  tak nejsem spokojená, protože oblečení většinou kupuji impulzivně a ve slevě. Slevy jsou obecně pro mě spouštěčem pro utrácení a definice kvality nějak ztratila význam. Nechávám si dárky ze slušnosti, sentimentality z respektu pro mé bývalé já. Jen díky velkému úklidu jsem byla schopná tyto věci vidět, s odstupem, nadhledem a zdravou sebekritikou. 



Mnohem více přemýšlím, kam moje peníze jdou teď. Do mobilu si píšu seznam věcí, které si myslím, že potřebuji, ale nejdu je hned koupit...a upřímně, zatím jsem odtud nekoupila jedinou věc. Snažím se věci spotřebovat a netvořit nekonečné zásoby jen proto, že ten šampon byl o půlku zlevněný (!). 
Co mi přijde jako velký krok kupředu je moje objevená starostlivost o věci, které mám ráda a které vím, že jsou mi k užitku. Třeba taková teflonová pánev, dřív jsem nechápala humbuk kolem dřevěných vařeček a dneska by mi trhalo žíly, kdyby někdo přejížděl vidličkou po pánvi. :D Víc si vážím věcí, které mám, a jsem přesvědčená, že je to jenom dobře. 
Ale celkově - najednou jsou to jenom věci. Nejsem to já. Ano, dělají mi radost a nechala jsem si je z nějakého důvodu, ale vím, že bych byla schopná odjet a nechat je tady. Nepřinášejí mi trvalé štěstí. 

A v oblaku všech těch věcí nemáme ani potřebu naše trvalé štěstí hledat. Máme totiž dojem, že ho již máme. 

Napište mi, zda už jste v procesu vyklízení (třeba kvůli minulému článku) nebo se teprve na vyklízení chystáte a jestli budou pro vás moje rady užitečné. Jsem zvědavá i na názory oponentů! Pokud se vám něčím minimalismus protiví, z čisté zvědavosti chci vědět proč. :)


Mějte se krásně!

:)

11 komentářů:

  1. Vyklízení jsem si naplánovala teď na prázdniny, protože minimálně ten bordel v podobě různých písemek, projektů, popsaných papírů zápisky ze školy, které už nepotřebuji, mám plný pokoj a musí to zmizet. Ze mě asi ale minimalista nikdy nebude, mám ráda všechny možné barvičky a dekorace a celkově když pokoj či dům vypadá útulně a je laděn v teplých barvách :) což mi přijde že aspoň z fotek co vidím minimalismus není :D

    Carli and Books

    OdpovědětVymazat
  2. Skvelý článok! :) Moc užitočný :))
    partofnicol.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
  3. To bych nemohla, já jsem křeček:D sbírám a schovávám vše a jen tak se toho nezbavím :D třeba mé Luneťácké mikiny:D to ve skříni má vždy místo :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak pokud je to srdcovka, je hloupost se toho zbavovat! :D Ale nesmí to být všechno, no! :D

      Vymazat
  4. Díky za článek, docela se hodí, jelikož právě hodlám něco podobného psát, a tak na tě odkážu ;) a použiji k citování pár tvých myšlenek...

    Osobně se mi osvědčil seznam, toto ale zní rozumněji - po kategoriích. V oblečení u sebe problém nevidím, nosím z té plejády vše a unosím to. Co se ale sentimentálních věcí týče, toho letělo hodně... A to jsem si myslel, jak bez toho neokážu žít - prdlajz =D Vždyť jsou to jen věci. Zajímavé ale na tom všem je to, že ačkoli jsem měl uprostřed pokoje obrovskou haldu věcí, co šly do kytek, nic nechybí, nic nepostrádám... Asi takto si představuji správný úklid... Tvé body si sepíšu a zkusím s tím dokončit rozdělanou práci ;) Díky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to mě hrozně potěšilo a určitě se mi ozvi, až dáš článek dohromady (můžeš mi nechat zprávu třeba na FB stránce blogu). Přítel se nechal ovlivnit mojí vášní k vyklízení a zrovna je v procesu a musím říct, je zajímavé to sledovat z klučičí perspektivy! :)

      Vymazat
    2. Jak těžké bylo vyhodit obsah mé "černé skříňky"! =D (věci na památku), zbavit se druhého telefonu či druhé peněženky... A dát na prodej mého Colta či sbírku časopisů? Fjůůů... toto je už za mnou =D

      Vymazat
  5. Já začala kdysi na jaře, před odjezdem na cesty. Cestovat jsem chtěla vždycky, a vzhledem k tomu, že ani bydlištěm nezůstávám nikde dlouho, mnoho věcí šlo pryč.
    Řekla bych ale, že to u mě byla i taková vnitřní, "duchovní" pohnutka. Přišlo to nějak samovolně a s tím i další změny, například ve stravě, zaměstnání, atd. :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to zvláštní, ale opravdu to silně souvisí s psychikou. Zkrátka jak je čisto v pokoji, je čisto i v mysli. :)

      Vymazat

Děkuji za Váš čas. :)