Nejlepší stolní hra

neděle 25. března 2018

Dnes úplně z jiného soudku. Napíšu vám totiž o té nejlepší stolní hře, kterou znám. 

Carcassonne

Hrajeme ho s mamkou, nevlastním taťkou a občasně i s bráchou už asi deset let a stala se tak z něho naše malá rodinná tradice. Možná až obsese. Myslím, že můžu říct, že ho hrajeme pokaždé, když přijedu na víkend. V těch svých dvanácti/třinácti letech, kdy jsme poprvé začali hrát tuhle strategickou hru, jsem dokonce vymyslela "výherní písničku", kterou zpíváme dodnes. Tedy zpívá ji ten, kdo vyhraje. Ve své podstatě právě těch pár dětských veršů je hlavní motivace k výhře. 


Nehrajeme ale jen o písničku, hráli jsme třeba i o štědrovečerní film, aneb vítěz má tu čest film vybrat. Carcassonne u nás není jenom zabíječ nudy, bereme ho vážně vážně. :D 

Během let jsme pokupovali i různá rozšíření, vytříbili naše strategické tahy a tak je z každé hry pravidelné poměření sil, kdo je doopravdu nejlepší. A ani nemusím lhát a můžu hrdě říct, často jsem to zrovna já. :D 


V Carcassonnu máte jediný úkol - budovat a sbírat body. Stavíte města, prodlužujete cesty a rozšiřujete louky. To jsou tři základní pilíře hry. Jestli se vydáte rychlou a jistou cestou a budete stavět malinkatá města, za které dostanete body ihned, nebo potřebujete tvořit a budujete impérium po celou dobu hry, je jenom na vás. 

Rozšíření jako jsou hostince, katedrály, princezna a drak, věž a mnohá další rozbíjejí rutinu a přináší další možnosti, jak své protivníky obrat o majetek. Tahle hra se totiž velmi snadno může zvrhnout v pěknou zákeřnost. Jak my říkáme, můžeš být prostě "přícuc". Přicucávat se k cizím městům a klidně spoluhráče obrat o jeho celé dosavadní budování nebo si tajně propojovat louky a zajistit, že druhý hráč z ní nebude mít ani jeden bod.  



My s mamkou jsme zaručeně loukařky a ke konci hry neděláme nic jiného, než že čekáme na kartu, díky které získáme tu největší louku, na které je nejvíce měst. Martin je naopak typickej přícuc, který se nás celou hru snaží obrat o města a brácha marně hledá loajálního spoluhráče, který s ním bude táhnout za jeden provaz. Chudák :D 



Nejlepší na Carcassonnu je, že pokaždé hrajete jinou hru - tím, že si kartičky postupně taháte, tvoříte města úplně nová než ve hře poslední a tím pádem i celá hra je kompletně jiná. Jediné, co je samozřejmě stejné, je princip a pravidla hry. A tvoříte. To mám na tom asi nejradši. I přes všechen ten boj, rozvíjíte fantazii a můžete probudit i estetiku. Strategicky rozmýšlíte, ale zároveň podvědomě skládáte kartičky tak, aby to i pěkně sedělo. 

Na mém seznamu přání je teď právě velké balení Carcassonne Big Box, ve kterém je nejen základní hra, ale i několik velkých a malých rozšíření, které se jinak nedají koupit samostatně. Tím pádem bychom mohli hrát Carcassonne i v Brně s přítelem a já bych mohla naočkovat všechny svoje kamarády, aby milovali tuhle hru stejně jako já. 



Jakou společenskou hru máte nejradši vy a jakou jste si koupili jako poslední? A co říkáte na Osadníky - stojí to za to? 

Mějte se krásně a hrajte si!

:)

2 komentáře:

  1. Tuhle hru hrajeme taky. :D
    Jediné, co mě na ní štve, že nikdy nevyhraji. A střílení na draka. To kazíme všichni. :D

    Dál mám docela ráda hru Descent - Výpravy do temnot. V týmu se bojuje proti Pánu zla. Je to docela sranda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Střílení na draka? To se dělá v jakym rozšíření? :O Descent určitě zčekuju! :) Díky za tip :)

      Vymazat

Děkuji za Váš čas. :)