Jak na interiér v akváriu nebo teráriu

Interiér v akváriu? Možná si říkáte, co je to za scifi. Ale ono fakt existují lidi, jejichž koníčkem je tvoření překrásných scenérií pod vodou. Jak říká můj nevlastní taťka, on má ryby v akváriu jen jako doplněk. :D 

A jelikož my s přítelem maličkato fušujeme do terárií, rozhodli jsme se tyhle koníčky spojit v rámci spolupráce s firmou Invital, kterou najdete na webu rostlinna-akvaria.cz.

Plán jsme si rozložili na tři etapy:

1. Akvárium
2. Terárium pro mnohonožky
3. Terárium pro Rachabu (čti pro sklípkana)

Nejlepší stolní hra

Dnes úplně z jiného soudku. Napíšu vám totiž o té nejlepší stolní hře, kterou znám. 

Carcassonne

Hrajeme ho s mamkou, nevlastním taťkou a občasně i s bráchou už asi deset let a stala se tak z něho naše malá rodinná tradice. Možná až obsese. Myslím, že můžu říct, že ho hrajeme pokaždé, když přijedu na víkend. V těch svých dvanácti/třinácti letech, kdy jsme poprvé začali hrát tuhle strategickou hru, jsem dokonce vymyslela "výherní písničku", kterou zpíváme dodnes. Tedy zpívá ji ten, kdo vyhraje. Ve své podstatě právě těch pár dětských veršů je hlavní motivace k výhře. 

Youtubeři pro studenty

Občas si říkám "tyjo, mohla bych napsat nějaký článek o učení", jenže pravdou je, stále se o učení učím a piluji chyby. Přestože studuji obor, jaký studuji a vyžaduje to hodně času, organizace, obětí a pevné vůle, stále nejsem takový expert, jakým bych chtěla být. Můj přítel má techniky učení zvládnuté o moc, o moc lépe a spíš bych měla na článek zpovídat jeho. (ale pozor, je to workoholik!)

Každopádně pokud studujete a jste třeba na nějakém těžším oboru, který se nedá zvládnout jen tím, že si něco přečtete a snažíte si vzpomenout nebo se chcete umět učit lépe a víc efektivně, tak dneska je to určitě pro vás. 

Pokud nechcete plácat čas na nějakém blogísku a říkáte si teď, proč jsem na to proboha vůbec klikl/a, tohle je prokrastinace největšího levlu, měl/a bych se učit, bude vám stačit následující link, protože tahle holka vám zachrání vaši studentskou zadnici. Z tohoto článku vám stačí si odnést povědomí o youtuberce jménem Ana Mascara. 

1. ANA MASCARA

Oblíbený seriál - díl 3. - Revenge

Ahoj, zdravím, vítám.

Hned na začátku chci jen říct...já vím, je to asi věčnost, co jsem postovala článek. Nebudu se vymlouvat, snažit se z toho udělat vědu, prostě vám na rovinu řeknu, že škola je ďábel a já neměla náladu. 
Říkala jsem si, že nikomu snad ani chybět nemůžu, ale trošku mě chytlo svědomí, když jsem místo očekávaných 0 zobrazení, viděla celkem i příjemná čísla. 

Takže...milá anatomie, musíš dneska počkat, protože já dneska napíšu článek. A bude to článek, ke kterému jsem se chystala věčnost, ale je to jedna z těch věcí, které milujete natolik, že nemůžete najít správná slova pro její popis. 

Seriál Revenge. 

Řekněte mi prosím, že ho znáte, že ho milujete a že spolu můžeme vést dlouhé debaty na všechny zápletky. Mí kamarádi na mě totiž kašlou. Nikdo se na něj nezačal dívat a kamarádka, která mě k němu přivedla se na něj dokonce dívat přestala. Neuvěřitelný. 

Já vám s čistým svědomím budu tvrdit, že je to jeden z nejlepších seriálů vůbec...jakože fakt. 
Jestli jsem si myslela, že Pretty Little Liars (o kterých jsem psala tady) jsou napínavý....pf...ani prd. 

Revenge patří k těm klasicky pětačtyřiceti minutovým seriálům, ale to je tak první a poslední věc, která je na něm klasická. Řadí se do žánrů drama, thriller a mystery a na IMDb si vysloužil hodnocení 8,0. 
Jako hlavní tvůrce seriálu se považuje Mike Kelley a seriál byl vysílán pod hlavičkou amerického studia ABC. 

Hlavní postavou je Emily Thorne, ale záhy zjistíte, že je to vlastně Amanda Clarke, která se za Emily pouze vydává. Mohli byste o ní i říci, že je to vlastně takový novodobý hrabě Monte Christo. Do slunného Hamptons se totiž vydává jen kvůli pomstě. 
Celý svůj život žila v domnění, že její otec se podílel na teroristickém útoku, kdy při pádu letadla zemřely stovky lidí, proplouvala adoptivními rodinami, polepšovnou i nápravným zařízením, ze kterého ji ale v jejích osmnácti letech vyzvedl neznámý muž Nolan Ross. Téhle mladé vzpurné holce podal dřevěnou krabici se symbolem ležatých osmiček a slovy, že její otec není tím, kým si myslí. 

Amanda se tak začíná dostávat do spletitých smyček minulosti a dozvídá se pravdu, že její otec byl obětí velkého a hnusného podvodu, podvodu rodiny Graysonových, kteří se tak snažili zamaskovat vlastní hnusné činy. 
Amandin otec byl ve vězení zabit, ale ona se zjištěním pravdy nechce smířit a rozhodne se celý svůj následující život zasvětit pomstě a očištění otcova jména. 

Čokoládové sušenky (by Tanya Burr)

Hoho, to jste nečekali, co? Aneta peče! :D
Jelikož v Brně nemáme troubu, jsem doma přešťastná, když můžu sníst cokoliv pečeného. Tento víkend jsem navíc královnou našeho domova a kuchyň mám celou pro sebe, takže jsem se rozhodla upéct sušenky, o kterých jsem snila od doby, co jsem je viděla ve videu u youtuberky Tanyy Burr. 

Po Vánocích jsem si i pořídila její nově vydanou knížku Love, Tanya, kde je její recept podán i v písemné podobě. Zčekovala jsem tedy naše čokoládové zásoby, spokojila se s čokoládou na vaření a pár kousky velikonočního zajíce a pustila se do toho. 

Byla to kontrola nejen mých kulinářských schopností ale i tohoto opěvovaného receptu. 

P.S.: Omluvte kvalitu fotek, bylo to spontánně focené mobilem.

Podle receptu budete potřebovat:

• 200g másla (použila jsem Heru)
• 300g krupicového cukru
• jedno velké vejce
• 325g "self-raising flour" - v Anglii je to mouka, která už obsahuje kypřící prášek - poměrově to vychází na 110g hladké mouky 1 lžička kypřícího prášku a půl lžičky soli - na váhu jsem tedy dala tři lžičky kypřícího prášku (celý pytlíček) a větší lžičku soli a dovážila to moukou na 325g
• sklenice mléka - použít dle potřeby (já ho nepotřebovala)
• 200g bílé čokolády
• 200g mléčné čokolády

Calm your soul - 6 hudebních léčiv

Zas se mi to nějak nevydařilo a článek přidávám pozdě, neočekávaně a spontánně. Původně jsem měla v plánu něco úplně jiného, ale vyžaduje to trochu více času, který bohužel nemám (neumím si ho udělat). 
Nějaký obsah jsem ale vložit chtěla a řekla jsem si, proč vás nepotěšit dalšími hudebními orgasmy. Mám pro vás dneska 6 úžasných skladeb od šesti neuvěřitelně nadaných žen. Mezi známými tvářemi najdete pravděpodobně i takové, o kterých jste ještě neslyšeli...a to já nemůžu trpět! :) Přišli byste totiž o hodně. 

1. Salvation - Gabrielle Aplin



Hlas Gabrielly patří mezi mé nejoblíbenější, co se hudby týče. Její neuvěřitelně uklidňující barva hlasu dokáže ukolíbat jakýkoli vztek a její Salvation je spásou pro všechny nálady. Podpoří váš pláč, když to bude nutné, ale úsměv vykouzlí stejně důkladně. 

Projekt - DOPORUČ BLOG

Vítám vás, odložte si svršky, dneska mám pro vás velkou novinu. :)

Chci vám představit můj první projekt DOPORUČ BLOG. 

Myšlenka na jakési sjednocení blogů mě napadla už dávno, chtěla jsem vytvořit něco, z čeho by autor článku nemohl přímo těžit, ať už to zní jakkoli nesmyslně. Chtěla jsem, aby projekt byl něčím nezištným, ale zároveň obohacujícím pro obě strany - pro čtenáře i autora. 

Nakonec vznikla celá tahle jednoduchá skica postavená na úplně základní myšlence - doporuč blog. 
Já sama jsem si několikrát říkala, že vlastně nemám koho číst, buď jsou tu mainstreamový blogerky, které jsou sice moc fajn, ale málokterou z nich bych doopravdy sledovala, kdyby známé nebyly. Hledala jsem někoho, kdo by se mi fakt zalíbil, koho by zajímaly podobné věci, měl by podobný humor (nebo alespoň nějaký, protože toho je tu taky málo) a jeho psaní je určitým umem až talentem, protože jako čtenář jsem prostě náročná. Je pravda, že zas tolik v blogosféře neplavu, abych znala každého, ale z toho mého rybníku, co znám, je jen málo blogů, které mám doopravdy hodně ráda (a kdo by nebyl v první desítce těch nejoblíbenějších). 
Chtěla jsem tedy vypracovat něco, co by mi i následně pomáhalo a bylo by to takové síto, které by vybralo opravdu dobré blogy a to zase skrze vás, čtenáře. 

Jaká jsou pravidla? 

• vyber blogera (blogerku), kterého máš doopravdy ráda (snažím se nemyslet na konspirační teorie, že lidi z toho udělají "klasickou výměnu sympatií" - píšu o tobě článek, napiš ho o mně taky)
• měl by to být málo sledovaný blog (blogger - max. do 200 čtenářů, blog.cz - uvažte sami, poměry na této stránce neznám)
• napiš o něm článek, kdy zpracování je jen na tobě (můžeš udělat rozhovor, můžeš si shromáždit info z blogu, můžeš ho kontaktovat, nemusíš ho kontaktovat, atd.)
• zdůrazni konkrétní důvody, proč je to tvůj oblíbený blog ("mám ho rád" je málo)
• tvůj článek by měl být nějak spojený s tímto úvodním článkem (můžeš uvést mé jméno, můj blog, tento článek, atd.) a já zde samozřejmě uvedu odkaz na tvůj článek

Myslím si, že jsem vyčerpala už veškeré info k projektu, takže bych ráda už napsala něco o blogerce, která oslovuje mě. 

11 rozdílů mezi chlapcem a mužem

zdroj - weheartit

V předminulém článku jsme si povídali o ženách a rozdílech mezi nimi a dívkami. Bylo by přece tak nefér, kdyby jsme naše mužské protějšky vynechali a neproklepli si je taky, že jo. 
Opět čerpám ze skvělého blogu Just My Type a kdo tam ještě od minula nebyl, koukejte to napravit. 
Původní článek v angličtině naleznete zde.

V době, kdy jsem se přehoupla přes dvacítku a potkala kluka, který se choval rezervovaně až odtažitě, zavolal mi jenom občas a ukazoval minimální zájem, byla jsem chycená do pasti. Mohli byste i říct, že jsem byla závislá na bad boyích, nedostupných mužích a hráčích. Byla jsem příkladem toho, co psychoterapeutka Ken Page nazývá jako "přitažlivost strádáním" - situace, kdy jsme přitahováni lidmi, kteří představují ty nejhorší emocionální vlastnosti našich rodičů. V podstatě ta teorie popisuje, že jsme přitahováni k lidem, kteří nás mohou zranit stejně, jako jsme byli zraněni v dětství, na základě toho, že naše duševní část chce přetvořit minulost, zaplnit prázdná místa a zachránit nás změnou konce té situace. 

"Dítě v nás věří, že pokud původci našich traumat - nebo jejich náhrady - konečně změní názor, omluví se nebo se budou snažit vynahradit nám ztrátu důvěry, mohli bychom se dostat z našeho vlastního vězení bezcennosti. Naše vědomé já je taženo k pozitivním kvalitám, po kterých toužíme, ale naše podvědomí přitahuje podobné situace, které nás v dětství nejvíce zranily." - Psychology Today

Takže všechny ty hry na mě zabíraly, protože 1) měla jsem nevyřešené problémy s otcem a 2) v brzkých dvaceti letech jsem se snažila zjistit, kdo vlastně jsem, a navrch toho, jsem byla poháněna vlastní nejistotou a velmi nízkou sebeúctou. 

Někde ale během té dekády se něco změnilo. 

11 rozdílů mezi dívkou a ženou

Rozhodla jsem se přeložit vám článek THE 11 DIFFERENCES BETWEEN DATING A GIRL VS A WOMAN. Je z úžasného blogu Just My Type, kde se autorka zaměřuje na vztahy, lásku samotnou, osobní rozvoj apod. 
Proč to ale dělám. Jsem si vědomá toho, že v blogerské sféře se vyskytují především mladé holky a tím myslím slečny kolem patnácti let. Upřímně já bych byla velmi vděčná, kdyby mi už tehdy někdo takový článek ukázal. 
Přechod z dívky v ženu se uskutečňuje velmi pomalu, ale každá událost hraje roli. Dozrávání v dospělou sebevědomou ženu ovlivňuje nejenom výchova, ale i všechno ostatní. Jaké přátele chceme mít kolem sebe, jaké vzory si pro sebe vybereme a především smíření se se skutečností, že ten vývoj, přechod stále trvá. Myslet si v patnácti, že dokonale ovládáme teorie života a víme přesně, jaký smysl mu chceme dát a jsme si naprosto jistí, kdo jsme a co chceme je jen o něco více naivnější myslet si to v mých devatenácti letech. 
Přesto se již dnes považuji za ženu a myslím, že kdyby každá patnáctiletá dívka v sobě pěstovala tuhle vizi vývoje, nesetkávali bychom se s polonahými slečnami v klubech...a podobně. 


Nedávno jsem napsala článek 11 rozdílů mezi chozením s klukem a mužem a pokud byste u něho vyměnili pohlaví, pravděpodobně by byl článek stále pravdivý. Nicméně nemůžeme popírat zásadní rozdíly mezi muži a ženami - od socializace až po chemické a hormonální rozdíly. Navíc jsem si myslela, že by bylo vhodné pokračovat v tomto tématu a napsat článek i o ženách/dívkách. Stále by ale mnoho bodů platilo, kdybyste jen vyměnili pohlaví. 

Hudební orgasmy

Dnes vás nechám nakouknout do záložek mých hudebních oblíbenců a ukážu vám pár skvělých potěšení, které vás pohladí na duši. Pokud ne, víte už, po čem ve strastech i radostech šahám já. 

Nezaměřuji se výhradně na jeden hudební styl, spíš si vybírám oblíbence, kteří se mě něčím dotknou. Často je to jen jedna písnička, někdy celé album a občas se i stane, že se z nich stanou moji věrní hudební přátelé (sice jenom imaginární, ale co). 

Dneska budeme snít a hlavně odpočívat, takže jsem vybrala ze svých truhel takové písničky, které k sobě něčím ladí, ale přesto jsou každá úplně jiná. Takže si uvařte čaj nebo kávu, otevřte si weheartit a nechte se unášet lehkými melodiemi, silnými slovy a krásnými hlasy. 

1. Hurts - Somebody To Die For

Dílo, které rozechvěje duši už po prvních notách a táhlému hlasu. Tajemnost, přímočarost a příslib v mlze. 

Oblíbený web - We Heart It

Dneska Vás vítám u nedělního článku se zatajeným dechem a velkým očekáváním. Možná máte pocit, že jste na jiném blogu. Ale ne, je to stále Aneta, je to stále Infinite treasure...ale v novém kabátě. Doufám, že se tu zabydlíte stejně dobře jako já a že se tu nadále budeme scházet a povídat si o hloupostech a vážnostech, budeme tu sdílet svoje radosti i starosti a zkrátka, že se tu budeme mít dobře. :)

Ohledně designu - rozhodla jsem se, že šablonu si koupím a s jejím zpracováním mi pomáhala (udělala to) moje často zmiňovaná kamarádka, která momentálně žije v Anglii. Za což jsem jí hrozně vděčná! A ano, samozřejmě je hrozně pěkné, když si to člověk udělá sám, ale já se raději budu dívat na tenhle cosy design než na mojí vlastní patlaninu. Tečka. 

Teď už ale k vlastnímu tématu článku. Co že to dnes bude? Áno, moje oblíbená webová stránka, po těch nejpoužívanějších jako je Facebook, YouTube a Google je We Heart It moje absolutní jednička. 

6 zastávek napříč internetem

Těžko si představíte, jak velkou radost mi dělá každý nový čtenář mého blogu, každý milý komentář a samozřejmě každá vaše návštěva! :) Tento týden jsem tak sama pro sebe tiše oslavovala tři tisíce zobrazení stránek...a ano, pro spoustu blogerů už je to kapka v moři, ale pro mě to má stále kouzlo. Pro mě to jsou stále lidé a nejenom čísla. Je neuvěřitelné, že v takovém množství webů, odkazů, reklam a obrázků, najdou můj web lidi v Indonésii, na Filipínách a nebo třeba dámy ve Francii. 

A když jsme u toho cestování skrz virtuálno, dovolila jsem si opět posbírat pár tipů, na co byste se měli podívat a co by vám nemělo uniknout. Sešel se nám tu dneska zpěvák, umělec, herečka, ale taky se přišli podívat chytré články a video, které pohladí duši. 

1. Proslov Emmy Watson

Je dost možné, že už jste o jejím proslovu slyšeli nebo viděli na instagramu některých celebrit fotky s nápisy #HeForShe. Možná jste stále nepochopili, o co jde. HeForShe je projekt organizace United Nations, jehož mentorkou je právě britská herečka Emma Watson (nemohli snad ani vybrat lépe). Je to možná první projekt, který feminismus předává do rukou mužů a vrací tomu slovu jeho původní význam. 
Pokud anglicky moc dobře nerozumíte, napište mi do komentářů a já zkusím najít nějaké video s titulky nebo se pokusím sama její proslov přeložit. Každopádně je to ale jeden z nejlepších projevů, které já jsem osobně slyšela.
Konečně totiž někdo ukazuje, že "býti ženou" není o nic slabší než "býti mužem", ale že i muži mohou být citliví a otevření a že i oni jsou součástí feminismu jako takového. 

Favourite youtubers - díl 1. - Zoe Sugg

zdroj - stačí kliknout na obrázek (platí u všech použitých obrázků v tomto článku)

Zdravím vás u nedělního článku! 

Na tenhle post jsem se hrozně moc těšila a zároveň jsem jeho napsání odkládala. Znáte ten pocit, že máte něco natolik rádi, že radši vzdáte popis toho, jak MOC to máte rádi, protože víte, že to nikdy tak dobře nevyjádříte? Well, přesně tak je to se Zoe Sugg. 

Spousta z vás už možná ví, o koho se jedná nebo jim přijde ten vysmátý obličej povědomý. Ne náhodou se o této mladé ženě říká, že je to pravděpodobně jedna z nejznámějších osobností ve Velké Británii, o které jste nikdy neslyšeli. Vysmátá holka na obrázku totiž není nikdo jiný než youtuberka a bloggerka Zoe Sugg aka Zoella. 

Trocha životopisných údajů na úvod:

Zoe se nenarodila jako městská holka s přirozeným talentem mluvit k publiku, ba naopak. Narodila se 28. března roku 1990 (ano, počítáte správně, je jí momentálně 24 let!) a velkou část svého života prožila v menší vesnici Lacock v části Wiltshire ve Velké Británii. (Kde se také natáčel Harry Potter a Zoe byla dokonce jako křoví v jednom z nich, bohužel přímo ve filmu vidět není.)
Byla to normální holka s normálními zájmy až do doby, kdy se začaly projevovat její úzkostlivé stavy a začala trpět "panic attacks", v češtině panické poruchy, což jsou v podstatě záchvaty strachu. (Opravdu je to psychická porucha a lidé se s tím léčí - jak terapií, tak antidepresivy). Přese všechno Zoe zvládala školu a střední ukončila skoro samými Áčky. Měla zaměření na umění, textil a fotografii. 
Po škole se ale její úzkostlivost začala zhoršovat, nevěděla, jak má se svým životem naložit, co vlastně chce dělat a prošla několika zaměstnáními v naději, že už to bude ONO. V roce 2009 začala psát blog jako vedlejší rozptýlení od všech okolních starostí a toto rozptýlení trvá už 5 let. Za podpory svých čtenářů si založila i YouTube Channel a právě díky němu se nejvíce proslavila. 

Oblíbený seriál - díl 2.

PRETTY LITTLE LIARS

V druhém dílu seriálových oblíbenců bych vás ráda seznámila s mou další slabostí...seriálem Pretty Little Liars. Mnozí z vás už o něm určitě slyšeli nebo ho dokonce sledujete, ale jsou tu stále někteří, kdo tlaku ostatních odolávají nebo to po prvních pár dílech vzdali. Well, pojďme to změnit! 


Pretty Little Liars je přibližně pětačtyřicet minut dlouhý seriál na americkém kanále ABC Family, který má v dnešní době už miliony fanoušků. Seriál je založený na sérii knih od autorky Sary Shepard a na jejím televizním zpracování pracuje Marlene King. V roce 2010 byl uveden pilotním dílem a od té doby už posbíral několik cen a nominací a slaví obrovský úspěch. Na IMDb má dokonce hodnocení celých 8,0. 

Již několikrát jsem slyšela, že se na to lidé začali koukat, ale ani po prvních pár dílech je to nechytlo. A to je přesně ono, protože až po prvních pár dílech vás to chytne...a už nepustí. Reálně si myslím, že přibližně od čtvrtého dílu budete připoutáni k tomuto napínavému dobrodružství. 

Už podle názvu se dá vydedukovat, že seriál má něco do činění s lhaním, řekla bych, že je velmi pěkným příkladem rčení "Lež má krátké nohy.", protože hlavní pointa se točí kolem skrytých tajemství. A těch je v malém městě Rosewood plno. 

Co byste měli vidět

Původně jsem chtěla post pojmenovat něco jako "Kulturní vložka pro váš den", ale nakonec se mi slovo vložka zdálo až moc ..."alarmující", takže proto takovej naprosto nelezuvámdozadku nadpis. 

Prostě a jednoduše už v článku Škola - pro někoho z pekla štěstí jsem vám ukázala pár věcí, které stojí za pozornost a to samé bych ráda provedla dnes. Řekla bych, že podobné články se tu mohou vyskytnout častěji, protože já ráda objevuji nové "kulturní a motivační" potěšení pro mojí duši. Haha, so touching. 

Na co jsem tedy narazila za posledních pár dní a co byste měli vidět? Jsou to tři videa, která mají docela společného jmenovatele. Dá se říct, že každé z nich vás něčím inspiruje, ale pravděpodobně každé z nich vás natočí trochu jiným směrem. 

Tak tedy první video, které sdílela makeup guru Kandee Johnson na její facebookové stránce. Tuhle ženu jsem objevila před několika lety a nejenomže se skvěle vyzná v makeupu a je naprosto originální svým stylem, velmi často sdílí motivační věci, které mi nejednou zvedly úsměv. Video sdílela ze stránky Prince Ea, což je ověřená stránka na facebooku, má svojí fanbase a toho člověka zná očividně přes 150 000 lidí. Prince Ea je rapper (velmi pěkný černoch, musím přiznat) a jak sami ve videu uvidíte, jeho tvorba je tak trochu úplně mimo klasický rap s textem stylu "hej ou, mám sex, peníze a drogy, pěkný baby...hej ou, yolo!" (to pravděpodobně nikdo nikdy takhle neřekl :D ). Mluví o světě, o lidech, o lásce...no posuďte sami. Mě se to určitě dotklo a půjdu projet jeho další tvorbu. 

Odkaz na video zde: Why I Think This World Should End.

_________________________________________________________________


Teď se přesuneme k člověku, který řekne ve videu jenom pár vět, ale i tak se vás to dotkne. Jeho jméno je Paul Smith, označovaný jako typewriter artist, tedy umělec, ale ne všední umělec se sadou štětců. Tenhle pán vám totiž vyrazí dech. Stvořil přes 400 kreseb jenom s pomocí obyčejného psacího stroje....což by možná ani nebylo tak úctyhodné, jenže Paul Smith trpěl centrální=spastickou obrnou, což je podle všeho vrozená nemoc, která se postupně s věkem zhoršuje. Jeho pohybové funkce byly čím dál tím víc horší, ale Paul Smith se vzdal svého koníčku jen několik let před jeho smrtí. Zemřel v roce 2007 a očividně to byl velmi sympatický pán. Video, které mě tolik zaujmulo, je toto:

Oblíbený seriál - díl 1.

TEEN WOLF

Název mého blogu Infinite treasure znamená v doslovném překladu "nekonečný poklad" a není to jen nahodilé jméno, které se mi prostě líbilo. Mnohem víc se mě dotýká význam, který ty slova symbolizují. Ovlivnily mě dvě věci - kniha S elegancí ježka od francouzské autorky Muriel Barbery a film/kniha The Perks of Being a Wallflower (autor Stephen Chbotsky). Oba autoři se dotkli tématu věčnosti a v kontextu mě to opravdu hluboce poznamenalo a líbilo se mi, že ani v jednom případě nehrálo roli obehrané slovíčko "forever". Z první knihy se mě dotkla věta: "Vnímat okamžiky věčnosti v obyčejném běhu života." a z The Perks "And in that moment, I swear we were infinite." Díky těmto dvoum větám jsem si daleko zřetelněji uvědomovala okamžiky, kdy se cítím naprosto infinite a jsem nekonečně přítomná v daném okamžiku. A dobrý seriál je jedna z věcí, co mě ukotvují v přítomnosti, a proto jsem se rozhodla udělat celou sérii mých oblíbených seriálů. Přiznávám, že některé pravděpodobně vůbec neznáte, vůbec se vám nebudou líbit a o spoustě z nich si řeknete, co je to za frašku. Každopádně když já našla důvod, proč je mám ráda, vy ho třeba najdete taky. 

Už podle podnázvu jste poznali, že dnes se bude jednat o seriál Teen Wolf. Je to americký seriál stanice MTV, dlouhý klasicky kolem čtyřiceti minut. Zařazuje se do několika žánrů jako komedie, drama, horor, romance a thriller. Podle určitých zdrojů se autoři nechali inspirovat stejnojmenným filmem, natočeným v roce 1985, kde hrál Michael J. Fox (známý z Návratu do budoucnosti). Na televizní obrazovky se seriál dostal poprvé v roce 2011 a hlavní postavou, která za vším stojí, je producent a scénárista Jeff Davis. 
Teen Wolf není stoprocentně jeden z těch boomů, který byl oslavován hned po vysílání prvního dílu, řekla bych, že k opravdové slávě přišel až kolem třetí série. Není to úplná náhoda, protože ten pokrok je hrozně vidět, když byste porovnali první sérii a čtvrtou je to obrovský rozdíl. Mě to ale chytlo již od pilotního dílu. Ovšem dnes se můžou chlubit několika cenami, nominacemi a skvělým hodnocením na IMDb 7,8.

cast