Čokoládové sušenky (by Tanya Burr)

Hoho, to jste nečekali, co? Aneta peče! :D
Jelikož v Brně nemáme troubu, jsem doma přešťastná, když můžu sníst cokoliv pečeného. Tento víkend jsem navíc královnou našeho domova a kuchyň mám celou pro sebe, takže jsem se rozhodla upéct sušenky, o kterých jsem snila od doby, co jsem je viděla ve videu u youtuberky Tanyy Burr. 

Po Vánocích jsem si i pořídila její nově vydanou knížku Love, Tanya, kde je její recept podán i v písemné podobě. Zčekovala jsem tedy naše čokoládové zásoby, spokojila se s čokoládou na vaření a pár kousky velikonočního zajíce a pustila se do toho. 

Byla to kontrola nejen mých kulinářských schopností ale i tohoto opěvovaného receptu. 

P.S.: Omluvte kvalitu fotek, bylo to spontánně focené mobilem.

Podle receptu budete potřebovat:

• 200g másla (použila jsem Heru)
• 300g krupicového cukru
• jedno velké vejce
• 325g "self-raising flour" - v Anglii je to mouka, která už obsahuje kypřící prášek - poměrově to vychází na 110g hladké mouky 1 lžička kypřícího prášku a půl lžičky soli - na váhu jsem tedy dala tři lžičky kypřícího prášku (celý pytlíček) a větší lžičku soli a dovážila to moukou na 325g
• sklenice mléka - použít dle potřeby (já ho nepotřebovala)
• 200g bílé čokolády
• 200g mléčné čokolády

Calm your soul - 6 hudebních léčiv

Zas se mi to nějak nevydařilo a článek přidávám pozdě, neočekávaně a spontánně. Původně jsem měla v plánu něco úplně jiného, ale vyžaduje to trochu více času, který bohužel nemám (neumím si ho udělat). 
Nějaký obsah jsem ale vložit chtěla a řekla jsem si, proč vás nepotěšit dalšími hudebními orgasmy. Mám pro vás dneska 6 úžasných skladeb od šesti neuvěřitelně nadaných žen. Mezi známými tvářemi najdete pravděpodobně i takové, o kterých jste ještě neslyšeli...a to já nemůžu trpět! :) Přišli byste totiž o hodně. 

1. Salvation - Gabrielle Aplin



Hlas Gabrielly patří mezi mé nejoblíbenější, co se hudby týče. Její neuvěřitelně uklidňující barva hlasu dokáže ukolíbat jakýkoli vztek a její Salvation je spásou pro všechny nálady. Podpoří váš pláč, když to bude nutné, ale úsměv vykouzlí stejně důkladně. 

Projekt - DOPORUČ BLOG

Vítám vás, odložte si svršky, dneska mám pro vás velkou novinu. :)

Chci vám představit můj první projekt DOPORUČ BLOG. 

Myšlenka na jakési sjednocení blogů mě napadla už dávno, chtěla jsem vytvořit něco, z čeho by autor článku nemohl přímo těžit, ať už to zní jakkoli nesmyslně. Chtěla jsem, aby projekt byl něčím nezištným, ale zároveň obohacujícím pro obě strany - pro čtenáře i autora. 

Nakonec vznikla celá tahle jednoduchá skica postavená na úplně základní myšlence - doporuč blog. 
Já sama jsem si několikrát říkala, že vlastně nemám koho číst, buď jsou tu mainstreamový blogerky, které jsou sice moc fajn, ale málokterou z nich bych doopravdy sledovala, kdyby známé nebyly. Hledala jsem někoho, kdo by se mi fakt zalíbil, koho by zajímaly podobné věci, měl by podobný humor (nebo alespoň nějaký, protože toho je tu taky málo) a jeho psaní je určitým umem až talentem, protože jako čtenář jsem prostě náročná. Je pravda, že zas tolik v blogosféře neplavu, abych znala každého, ale z toho mého rybníku, co znám, je jen málo blogů, které mám doopravdy hodně ráda (a kdo by nebyl v první desítce těch nejoblíbenějších). 
Chtěla jsem tedy vypracovat něco, co by mi i následně pomáhalo a bylo by to takové síto, které by vybralo opravdu dobré blogy a to zase skrze vás, čtenáře. 

Jaká jsou pravidla? 

• vyber blogera (blogerku), kterého máš doopravdy ráda (snažím se nemyslet na konspirační teorie, že lidi z toho udělají "klasickou výměnu sympatií" - píšu o tobě článek, napiš ho o mně taky)
• měl by to být málo sledovaný blog (blogger - max. do 200 čtenářů, blog.cz - uvažte sami, poměry na této stránce neznám)
• napiš o něm článek, kdy zpracování je jen na tobě (můžeš udělat rozhovor, můžeš si shromáždit info z blogu, můžeš ho kontaktovat, nemusíš ho kontaktovat, atd.)
• zdůrazni konkrétní důvody, proč je to tvůj oblíbený blog ("mám ho rád" je málo)
• tvůj článek by měl být nějak spojený s tímto úvodním článkem (můžeš uvést mé jméno, můj blog, tento článek, atd.) a já zde samozřejmě uvedu odkaz na tvůj článek

Myslím si, že jsem vyčerpala už veškeré info k projektu, takže bych ráda už napsala něco o blogerce, která oslovuje mě. 

Nespravedlnost, která mě (m)učí

zdroj - weheartit

S denním opožděním vás vítám u nového příspěvku, doufám, že jste měli krásný víkend, že jste si odpočinuli, že jste prováděli něco velkolepě nevelkolepého. :)

Jak jsem psala před týdnem, času je málo, učení hodně a blog jde stranou. Se vším tím vlastně souvisí i můj dnešní článek. 
Chtěla bych vám napsat o něčem, co se ve mně hromadí na nepěknou hromadu nevyjádřených stížností a pomalu a jistě mě to zevnitř maluje na černo. 
Jsem velikým zastáncem osobního rozvoje, obdivuji renesanční lidi a pláču nad svojí domnělou ničemností (přestože vím, že na tom tak špatně nejsem), proto mě velmi trápí celé tohle drama....aneb kam se poděla karma.

Karmu vyznávám zdravě, nikoliv puritánsky. Věřím na spravedlnost a věřím, že to jak činíš, se ti v obdobné formě vrátí nazpět. Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá. Nedělej to, co nechceš, aby lidé dělali tobě. A tak dále. Doplňte sami. 
Jsem tím přesvědčená a na vlastní oči vidím, jak se určité věci lidem vrací - dobré i špatné. 

zdroj - weheartit

Co mi ale vadí, z čeho se mi zatemňuje mozek a co mě naplňuje obrovským vztekem je fakt, že karma si v poslední době oběti vybírá a furt jí ty největší hajzlíci ubíhají. 

8 tipů, jak si méně často mýt vlasy

Nebudu vám lhát, ale se začátkem letního semestru jsem nucená odsouvat blog na vedlejší kolej. Nejenom, že je to nutné, ale zároveň ani nemám chuť vyloženě psát - vím, že na článek nemám tolik času, jak bych si přála a mám potom pocit, že ho chtě nechtě odfláknu. 
Občas ale házím na facebookovou stránku nějaké střípky z mého studijního života (jako třeba uříznutý kravský čumák), tak možná bude fajn, když mě budete sledovat i tam, abyste případně zjistili, kam jsem zmizela (pokud se to stane). 

Poslední dobou se mi v hlavě honí tolik filosofickoduševních myšlenek, že bych mohla sypat články z rukávu jedna báseň a kategorie Inspiration a Motivation by se plnily jedna, dvě. Možná ale právě proto, že moje hlava nosí nejenom dýchací soustavy animálií, ale i úvahy o rovnováze života, nejsem nakonec schopná vyplodit ani prd. 

Proto jste dnes klikli na článek o vlasech. Jak si méně často mýt vlasy je taková moje teorie života a vždy když poznám novou slečnu/kamarádku/ženu a dojde řeč na moje vlasy, nějak se mi podaří zainteresovat danou osobu do méně častějšího mytí. Špindíra.
Dokonce jsem přesvědčená, že komplimenty na moji krásnou hřívu pocházejí právě od jejich nemytí. Pojďme se podělit o ty dechberoucí tajemství, která vám změní váš vlasový život. 

dědeček hříbeček

1. Nemyjte své vlasy tak často.
Začneme od základů. Pokud se vám vlasy hodně mastí a vy si je myjete každý den nebo obden volám konec, pozor, hrůza, děs! Čím víc vlasy myjete, tím více ničíte přirozené prostředí jejich růstu - vlasy se bojí, že přijde další chemická tsunami, tak se začnou zuřivě obalovat mazem, aby tu katastrofu přežili. V reálu to vypadá tak, že se ráno vzbudíte s friťákem na hlavě. Takže prosím vás, když vydržíte alespoň jeden další den si je nemýt, hodíte je do culíku a prostě nějak přežijete tu hrůznou hanbu, jedině si tím polepšíte. Začnete prodlužovat ty intervaly častěji a častěji a nakonec tradáá, myjete si vlasy jednou týdně. 
Varování: Teorie je podložena životní zkušeností Anety samotné.