Mám ráda věšení prádla

pondělí 24. srpna 2015

Zdravím všechny mé úžasné čtenáře, 
doufám, že vás dnešní pondělek moc nezdepkoval a že máte důvod k úsměvu (se začátkem školy se jejich počet zmenšuje, co?). Pamatujete si na článek o denících? Nedávno (jak podle data vidíte sami) mě ovála chvilková inspirace a měla jsem chuť psát, tohle vzniklo. Nedávám to sem kvůli nějaké potřebě ukazovat mojí "neblogerskou tvorbu", ale pouze pro uvědomění, že kdybych si tyhle myšlenky nezapsala, už navždy by byly ztracené někde v časoprostoru, ovšem teď mám ten obyčejný moment zapsaný napořád. 


22. srpna 2015
15:32
Mám ráda věšení prádla.

Postupně brát do rukou čerstvě vyprané kousky prádla, jemně protřepat, rozložit a kolíčky připevnit. Nadechovat se vůně, která slibuje něco nové. Svěží začátek. Další den. Nová příležitost změnit svět. Nechat Slunce svítit do mých zad a letní vánek pohladit mou pleť.

A moje mysl se začne toulat. Dělám dobře? Dělám tolik, kolik můžu? Co po sobě nechávám a jsem v očích druhých někdo, koho budou chtít vidět znovu? 

Žádné dramatické pobízení, jen klid, protože moje mysl je čistá, soustředí se na barevné kolíčky a čistá prostěradla. 

Kolika lidem jsem pravděpodobně ublížila? Kolik lidí by mě už nechtělo vidět? Kolika cizincům zlepšil můj úsměv den? A kolik jich bylo, kdo ho ani nezaznamenal? Kdo mě sledoval ve vlaku, když jsem nechtěla být viděna a co si myslela paní, která dobíhala přesně na čas? "Moc děkuji." A průvodčí zavřel dveře. Jaký má asi den? Těší se domů? Má se na co těšit? Těším se já?

Vypadá to, jako když se nás to netýká, ale když si ve vedlejším kupé odříhne muž, co nejspíš snědl pytlík brambůrků, já i paní se na sebe usmějeme. "Asi si myslí, že je tu sám." Myslíme si, že jsme sami? Tady? A chceme být sami nebo nedokážeme být s někým?

Chtěla bych vědět, co si myslí ten dědeček přes ulici. Proč tam stojí a na co čeká? Co si říká? Já ale také neříkám, co si myslím. Chtěl by to někdo slyšet? Teď? Rozhlížím se, ale všichni mají očividně své věci k přemýšlení. Pán tam ale stále čeká. A já se to nikdy nedozvím. 

Mám ráda věšení prádla. 



Přeju vám báječný poslední týden prázdnin a pro vás pracující, týden zkrátka skvělý. 

Mějte se krásně a nedepkujte (i já se mermomocí snažím)! 

:)

7 komentářů:

  1. Krásný článek, ale slovní spojení poslení týdrn prázdnin mohlo chybět...:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc ti děkuju a omlouvám se! :D Já sice jdu do školy až koncem září, ale depku mám stejnou, neboj se! :D

      Vymazat
  2. zaujímavý článok, píšeš veľmi pekné články čo som tu čítala, ja moc nemusím vešanie prádla , ale prázdninky som si užila naplno :D
    https://clodyteenmummy.wordpress.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát ti děkuji! :) Každý má nějaké ty oblíbené a neoblíbené činnosti, někdo rád vytírá podlahu a já mezi ně tedy nepatřím! :D Aspoň že tu jsou ty prázdniny a my se máme na co vymlouvat. :)

      Vymazat
  3. Věšení prádla zrovna není můj relax, ale do podobného stavu se dostávám na sedadle autobusu, vlaku, za volantem...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, jízda dopravním prostředkem (pokud to tedy není šalina :D ) je stejně uklidňující. :)

      Vymazat
  4. No pranie celkovo je moja obľúbená činnosť, niektoré veci, ktoré sú veľmi jemné periem aj ručne, len zopár, ale aj to mám rada a vešanie u nás doma na dvore, kde mám kopec priestoru a ešte v lete, kedy tak poriadne pečie slnko, že sa pritom aj opálim, to skrátka milujem. Niekto rád utiera prach, niekto vysáva, niekto varí, ja mám rada pranie a všetko čo s tým súvisí.
    Bianka

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš čas. :)