Kabelkové nutnosti

Která blogerka či youtuberka se alespoň jednou nezabývala svojí kabelkou a neukázala nám, co v ní je. Není to náhoda, že to dělá každý, protože zkrátka (skoro) každý máme tyhle videa/články rádi. Holt jsme zvědavé bytosti. Já k nim, co se týče kabelek určitě patřím. 

Nejenom, že ráda obdivuji kabelky samotné, ale nechávám se ráda inspirovat různými produkty, které si daná slečna oblíbila. 

Řekla jsem si, že je řada i na mně. Na začátku srpna jsem si pořídila tuhle krásnou kabelku z CCC v tělovém odstínu a jsem z ní od té doby naprosto nadšená. Přesně je od značky Jenny fairy, je to taková střední velikost, kdy tam dáte vše potřebné, ale například do školy ji už brát nemůžete, protože učení se vám tam nevejde. (Formát A4 sice ano, ale třeba jen jeden či dva sešity.)

Kombinuje barvu tělovou se zlatými doplňky i s černým lemováním. Na přední straně mi dva ozdobné zipy připomínají lehce Celine bag, i když je to paradox, že ta zrovna žádné zipy nemá, tvoří to ale opticky takový ten netopýří dojem. Dále má hlavní kapsu na zip a ze zadní strany je ještě menší uzavíratelná kapsa. 

Znáte ten pocit, když v obchodě najdete překrásnou kabelku, ale z jejího vnitřku se vám chce zvracet? No, to se mnou většinou dělá leopardí výšivka, na kterou v CCC taky občas narazíte. Každopádně tato má naštěstí absolutně jednoduchý, přesto roztomilý vzor - bílé puntíky na hnědém podkladu. Vnitřek vylepšuje i další malá kapsa na zip a dva rozdělovače pro menší nutnosti. 

Kabelku můžete nosit na předloktí i na rameni díky dlouhému popruhu. Stála mě myslím 700 Kč. (A popravdě bylo by super, kdyby alespoň o stovečku zlevnili, už se mi na zadní straně poškrábala :/.)

Jak chutná buchta z roku 1997 - Indonésie 1

Jak z vás někteří ví, v červenci jsem strávila dvacet dní v Indonésii, respektive osmnáct dní bez cesty. Je to pravděpodobně jedno z nejvíc obohacujících období v mém životě vůbec...nejenom proto, že to nebyla obyčejná leháro dovolená u moře, ale protože to byl spíš batůžkový trip. 

Cestovali jsme čtyři - moje mamka, její manžel, dvanáctiletý brácha a já. Naší destinací byla Jáva a to především její západní část. Chtěli jsme vidět od každého trochu, ale tak, aby ten pobyt byl stále zkušenostně kvalitní a my z něho něco měli. (Ne jako zájezdy "támhle je budova, tam socha, tady vidíte jezero a nazdar")

Jak jste si sami vědomi, je září a psát o tom, co se stalo v červenci je možná lehce stupidní, ale zkrátka něco vám napsat chci. Myslela jsem, že začnu pěkně popořádku, vylíčím vám všechny podrobnosti o balení, popíšu cestu a že každé místo bude mít svůj spešl vlastní článek. Bohužel. Jsou věci a zážitky, které se prostě nedají popsat slovy. Rozhodla jsem se, že se na nějaká strukturní očekávání vykašlu a napíšu vám o něčem, co mě zkrátka z té cesty napadne...protože upřímně...jinak bych snad ani nezačala. 

Byl asi šestý den naší výpravy, po tříhodinové cestě autem s neznámým mužem (o kterém jsme do poslední minuty nevěděli, zda nás o všechno neobere) jsme dorazili ke krásnému domečku s cedulí Ricky Losmen. Ocitli jsme se tak na jižním cípu západní Jávy v místě zvaném Ujung Genteng, pár set metrů od proslulé Turtle Beach. 

Do domu vedle nás si to škobrtal urostlý muž s krásnou brunetkou na zádech - francouzští surfaři, kteří byli ráno surfovat a slečna to odnesla mořským ježkem zapíchnutým v chodidle. Zatímco jsme je po očku pozorovali, jedli jsme předražené palačinky, které jsem celé ty tři hodiny vezla na klíně, a snažili se rozmyslet, co bude dál.

Recenze: mycí gely + má pleť a její vymyšlenosti

Až příliš dlouho jsme tu neměli článek, který by byl beauty related, co? Já vím, já vím, někteří se radují, někteří mají stejně skličující pocity jako já. Oukej, přiznávám, jsem na odvykačce, dveřím drogerie se vyhýbám jako čert kříži (to se říká, že jo?) a je k tomu úplně jednoduchý důvod - zjistila jsem, že se oblékám jako vagabund a že mám sice spoustu krásných zlatavých očních stínů, ale nic na sebe. Snažím se samu sebe přesvědčit, že šaty dělají člověka a že tolik rtěnek nepotřebuji (blbost!) a tak si zakazuji nákupy. 

Nikomu to neříkejte, ale přese všechno jsem celá žhavá na paletku od Carli Bybel!  

Podařilo se mi ale koupit černé kalhoty, černou pouzdrovou sukni a bílé tílko! Základy přece nesou dům, že ano? Bože, dneska mi ty průpovídky nejdou. 

Ať se zájmem nebo z donucení jste klikli ale na recenzi mycích gelů - mycích gelů na obličej...samozřejmě. Budu se tedy snažit vám každý z nich popsat a říct vám jejich výhody či nevýhody a jako bonus vám na konci prozradím, co je ta nevzhledná růžová věc.