My hair story

neděle 16. listopadu 2014

Dneska jsem se vypravila daleko, daleko od mé "comfort zone" a ukážu vám fotky, které by se daly přiřadit do kategorií jako mé dětství, trapné selfie z puberty apod. 
Řekla jsem si ale, že by vlastně moje cesta k dnešním vlasům mohla někomu pomoci a že bych možná mohla zasít zrníčka naděje, že se ty cáry kolem obličeje někdy umoudří. 
Proto tedy my hair story. :)
(Připravte se na vydatnou dávku Anety :D )



Tady mi mohly být asi 3 roky a jak vidíte sami, moje mamka si chtěla co nejvíce ulehčit práci, takže jsem tu první léta běhala na kluka. Naštěstí si tuhle fázi nepamatuju! 




Tahle fotka je pravděpodobně jedna z mých nejoblíbenějších, co se týče fotek z dětství. A to právě kvůli vlasům! Pokud si dobře vzpomínám, byla to jediná doba, kdy jsem měla za dob školky a prvních školních let dlouhé vlasy. 



Jinak jsem totiž vždycky měla mikádo. Všimli jste si, jak zatím na každé fotce mám vlasy zdravé a lesklé? Zlaté dětství!



Ojé, etapa záclon. :D A to jsem zatím měla ještě ofinu, věřte mi, následovaly mnohem horší časy! Nechala jsem si totiž odrůst i tu ofinu a byly to vyloženě jen ublíznuté záclony kolem tváře. Zapamatujte si taky, jak mám vlasy úplně rovné. 



Důkaz mého nejhoršího vlasového rozhodnutí. Proč se nenechat ostříhat? A co to ještě nechat sestříhat úplně od hlavy? Jojo, na ten památný den přilítlo už tolik nadávek a výčitek, že by je nebylo možné spočítat. Mohlo mi být tak 11...a nikdo mě nezastavil! :( 



Ne nadarmo mi všichni říkali afro nebo helma. :D Tehdy jsem proklínala všechny geny, který jsem zdědila a kvůli kterým mám husté vlasy. 



Áá, no to jsem objevila kouzlo žehličky. Od té doby byla mojí nejlepší kamarádkou (bohužel) a vyjet někam bez ní byla tragédie veškerého lidstva. Stále jsem se ale nezbavila optického dojmu, že na mojí hlavě trůní helma vlasů. 



Konečně jsem pochopila, že chyba nebude ve mně, ale jen v mých rozhodnutích a nechala jsem si vlasy postupně dorůst. Stále jsem je ale žehlila jako blázen každý den a kvalitu vlasů, kterou jsem jako dítě měla, jsem ztratila během...plácnu...dvou let. 



Postupně mi vlasy dorůstaly, ale díky blbému střihu, kvůli kterému jsem musela vlasy žehlit každý den, to byl proces na roky. Jakmile se totiž dostanete do takového začarovaného kruhu, je z něj velmi těžké odejít. 


Zrovna ne příliš kvalitní fotka, ale velmi důležitý den. Tehdy jsem dostala takovou první kopačku, první nápovědu, že moje vlasy mají "svou vlastní hlavu" :D Připravovala jsem se tenkrát na ples a neměla jsem u sebe ani fén, ani žehličku, nic. Musela jsem to nechat uschnout a s výsledkem jsem byla ke svému překvapení tolik spokojená. Nevím, co se za ty léta stalo, ale zjistila jsem, že moje vlasy jsou od přírody vlnité a ne rovné. 



Potom to už byla jen otázka času a získání umu, jak k té nové informaci přistupovat a jak s ní naložit. 



Vlasy jsem žehlila už jen příležitostně, většinou ze zvědavosti, jak mám doopravdy vlasy dlouhé a ze srandy, když jsem najednou do školy přišla s rovnými vlasy a lidi se na mě dívali s vykulenýma očima. 



A dnes tady sedím s touhle lví hřívou, afro, které se stalo mou předností a ne úhlavním nepřítelem. 

Co si z toho můžete odnést vy? 

1. Poslouchejte svoje vlasy. Neobcházejte střihem svůj typ vlasů, protože se vám to nevyplatí! 

                 Tip: Pokud máte vlasy stejně husté jako já, nenechte si je sestříhat výše jak od ušních lalůčků. 
2. Vlasy žehlete jen ve výjimečných případech. 
3. Stále máte naději, že vaše nenáviděné chmýří bude jednou vaší chloubou. 

Já doufám, že vám článek byl alespoň v něčem prospěšný a nebo vám přišel zajímavý. Stoprocentně to není poslední článek týkající se vlasů. Mám už několik nápadů na vlasové články a jeden z nich bude na téma "Jak je důležité mít správnou kadeřnici a jak ji poznat", proto tedy trpělivě vyčkávejte.


Mějte se krásně! 

:)

10 komentářů:

  1. Máš krásné vlasy, chtěla bych je mít tak hezky vlnité :) :) Když jsem byla malá tak jsem taky byla na kluka asi tak 3-4 třída :D A od té doby byla změna akorát sestříhání a nyní růžová barva :D
    Koukni na můj blog :) www.graficmaniac.webnode.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc! :) Růžová? To seš teda odvážná! :D

      Vymazat
  2. Ty poslední vlasy ( jak tam máš tu úžasnou kérku!) jsou dokonalý! Já mám bohužel pár chloupků na kedlubně asi jenom kvůli tomu, aby by v prosinci nebyla zima na hlavu. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju Ti! :) Taky si myslim, že až ty poslední vlasy stojej za to. :D A své chloupky ber jako pobídku k experimentování s krátkými střihy! :) Co taková Emma Watson na kluka, to bylo! :))

      Vymazat
  3. Dřív jsem měla podobně husté vlasy, ale poté, co jsem je začala žehlit a barvit mi trochu zřídly. Moc mi to nevadí, neboť předtím jsem jich měla fakt hodně.

    Tobě to na těch posledních fotkách moc sluší, tvoje vlasy vypadají krásně :)

    http://the-hellie-g.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teda, tak to já dnes posuzuju své "good hair day" podle toho, jak je mám...echm...velké. :D Jo a..děkujuu! :)

      Vymazat
  4. Máš neuvěřitelně krásné vlasy. Já se svýma nemůžu nic dělat, ale vím, jak si každý stěžuje na své vlasy, tak budu mlčet, každopádně ty je máš fakt krásné:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc ti děkuji! :) A náhodou, máš střih, kterej k tobě nesmírně sedí...a to stačí! :)

      Vymazat
  5. Máš krásnu "hrivu" :) ja mám vlasy dlhé a ťažké a vďaka tomu im chýba objem preto si cez noc vlasy často natáčam na ponožku (áno... :D ) a získam tak kučery a hlavne objem. Tvoj článok ma inšpiroval a rozmýšľam že ho urobím aj ja, preto keď som mala 15 bola som na krátko a teraz mam vlasy takmer po zadok! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Natáčíš na ponožku? :D Prosímtě udělej článek i o tom a já si ho s radostí přečtu! :D Samozřejmě mi sem hoď i tvojí hair story, takový články já si moc ráda přečtu. :)) A děkuji!

      Vymazat

Děkuji za Váš čas. :)