Tvoje tělo je jen TVOJE.

neděle 25. ledna 2015
Ahoj holky (kluci?), 

dneska se tu pokusím o další motivační článek, respektive se s vámi chci podělit o určité moje myšlenky v oblasti JÁ a MOJE TĚLO. 

Dopředu varuji, že sem nechci zahrnovat všechny oblasti, které by se sem daly zahrnout - jako např. plastické operace, modelace těla skrze piercingy a další a další. Zas tak hluboko se v tom dnes nimrat nechci, nejenom proto, že naprostá většina z nás se takovými věcmi zaobírat nemusí a nechce, ale taky proto, že já sama žádnou plastickou operaci neprodělala a mým jediným piercingem jsou naušnice (pět dírek na naušnice :D a tři mi píchala kamarádka...mimochodem :D)...proto tedy se necítím dost oprávněně, abych vás v tomhle ohledu mohla motivovat nebo v něčem usměrňovat.

Taky bych chtěla říct, že říkat mým článkům natvrdo motivační se mi lehounce příčí a naprosto bych pochopila, kdyby mě někdo nařknul, že si tu hraju na matku Terezu. Jsem holkožena, která stále dospívá, stále se učí a nevlastní titul OnaVíJakŽít. Přesto si ale myslím, že některé věci, co se zrodí v mojí malé hlavě, by mohly někomu pomoci. 

A za další...já vím, těch varování je nějak moc....sami jste si všimli, že už dlouho tu motivační článek nebyl, je to zkrátka proto, že nejsem dcera Slunce, co se každé ráno budí s úměvem od ucha k uchu a rozdává na potkání hrníčky radosti. Ne, ne, ne. Píšu vám jenom to, čím jsem si sama v sobě jistá. Určitě bych nenazývala něco motivačním článkem, pokud by nevycházel přímo ze mě. 

Tak tedy už.

Naprostá většina z nás jsou holky, naprostá většina z nás se chceme jako holky/ženy líbit - nejenom našim mužským protějškům, ale často právě hlavně naší ženské "konkurenci". A naprostá většina z nás říká, že se i tak chceme líbit hlavně sobě....a skoro všechny kecáme. 

Kdyby ne, tak si čas od času nekoupíme Cosmo, abychom věděli, jaké barvy letí nebo se podvědomě nenechávali ovlivňovat od našich ženských ikon. Nekoukali bychom na fashion bloggerky, nedívali se, jak se líčí, jak pózují apod. Děláme to všechny. Inspirujeme se a jsme sběrny barev, materiálů, účesů a katalogů. (Ty, které to nedělají, svůj vzhled vzdali úplně. Do jejich priorit prostě nepatří.)

V tomto momentě se ale ženy dělí do dvou kategorií - ty, které sbírají a následně produkují to, co nasbírali a potom ty, které sice nasbírali, ale půlku vyhodí a druhou půlku přebarví namodro. 

Co tím chtěl básník říci. 

Jsou holky, které si v pohodičce pohodě plaví ve své ulitě a potom jsou tu takové, co odhodí bezpečný domeček a pořídí si křídla. 

No, to jsem to zase nevysvětlila. Tak prostě po lopatě. 

Nebudeme si plést cílené rebelství (které je dnes taky velmi v módě) se zdravým vyzařováním vlastní osobnosti, ok? 
Ale (!) s hlavou na špalku vám říkám, že vaše tělo je jen VAŠE. Pokud chcete nosit každý den růžové kontaktní čočky, červenou rtěnku a barvit si vlasy na zeleno, proč ne. Jestli se vám líbí oblíkat se do květovaných vzorů a k tomu vytahujete pruhovaný zebří sako, proč ne. Ujíždíte na skejtovejch botách, i když všechny vaše kamarádky nosí i k popelnici podpatky? Proč ne!
Ale (!) musíte mít sílu být takové, být takové každý den a neomlouvat se ani vlastním rodičům, že takové jste a chcete takové být. Není třeba nic vysvětlovat, za něco se omlouvat nebo házet stupidně povýšené pohledy "Tohle jsem já." 


Přijde mi hodně hloupý, když se necháme ovlivňovat od ostatních v našem oblékání, v líčení a celkově ve způsobu, jakým se projevujeme. Naše nejistoty a strachy si musíme vyřešit sami. Nikdo za nás ty kila nezhubne, nikdo se nebude smiřovat s naším velkým orlím nosem. Jenom my. Stejně tak nám přece nikdo nebude říkat, co si můžu a nesmím dovolit obléknout a diktovat nám, jak v tom vypadáme. Vypadáme přesně tak, jak si myslíme, že vypadáme. 

A nemyslete si, že já chodím po ulicích a neříkám si "bože, jak si mohla vzít tak nízký kalhoty, když jí z těla visí....další tělo." Jenže ta holka se oblíká na svý svědomí a není to zodpovědnost nikoho jinýho než její samotná. Jen někteří (a ne ti nejchytřejší) si řeknou "jak jí ty rodiče můžou takhle pustit z domu?". Hold od (ne)určitýho věku je způsob projevování se už jen pod zodpovědností toho daného člověka. A my si můžeme říkat, že vypadá naprosto příšerně....ale to, co si už spoustu lidí neuvědomuje je to, že jí to může (a mělo by) být naprosto jedno

Nebavím se tu o vkusu a o jakémsi citu pro módu. To jde taky mimo. Jde jen o tu svobodu. 

Já vám to řeknu takhle, já se v podstatě denně setkávám s nějakými námitkami o mém oblečení, vlasech, líčení atd. Jednou to je tetování, že ho mám na pitomym místě, jednou jsou to moje "až moc" velký vlasy. Příště to bude klasicky moje "zmalovaná huba" nebo to, že se oblíkám až moc černě. A věřte mi....mně to bude dneska i zítra úplně jedno. 

Dokavaď já si jsem naprosto, a to myslím 100%, jistá sama sebou, tak všechny tyhle připomínky jdou mimo mě. A každý by to tak měl mít. Je to mnohem jednodušší, než si spousta lidí, namlouvá. Prostě si jednoho dne řeknete, že mně se prostě červená rtěnka líbí a jestliže někomu ne, je to jeho problém. Nic víc, nic míň. 

Jednou jsem se vydala do klubu (maloměstské hospody) s tmavě (až skoro černě) fialovou rtěnkou. Byla to jedna z nejvtipnějších nocí, co jsem ohledně týhle tématiky zažila. Já bych nenapočítala na prstech, kolik lidí mi řeklo, že jsem sice pěkná holka, ale bez tý rtěnky by mi to slušelo víc. Nebo že vypadám jak zmalovaný emo. Že jsem gotička. Nebo "co to proboha máš na tý hubě".
Kdybych si tím nebyla jistá, tak ten večer skončím asi se slzami na záchodě a budu si toaletním papírem rtěnku trapně smazávat.
Já se ale smála a cítila se sebevědomější a sebevědomější. Věděla jsem totiž, že ani jeden z nich by v životě neměl takovou odvahu se opravdu svobodně projevit ve svém vzhledu. Možná to nepotřebují, možná nechtějí nosit černé rtěnky jako já, ale jen nejistý člověk bude upozorňovat druhé na jejich (smyšlené) nejistoty


Zdravě sebevědomý člověk si možná řekne, že vám to nesluší, ale nikdy vám do očí neřekne, že by jste měli vypadat jinak. Ví totiž, že je to jen vaše věc. 
Chtěla bych ještě zmínit hledisko kamarádek a maminek a babiček a vy víte, koho. Není nic špatného na tom, říct své dobré kamarádce nebo někomu blízkému, že si myslíte, že tohle tričko/tenhle účes/tahle barva rtěnky jim nesluší. Pokud ale na vás nedají a dál si to nosí se zdviženou hlavou, jděte prostě od toho. To už je potom jejich věc. Stejně tak to berte i vzhledem k vaší osobě. Vaši blízcí mají právo vám říct svůj názor, ale je zbytečné ho opakovat a chtít ho za každou cenu prosadit. 


A nikdy se tím nenechte zahnat do kouta! 


Vy jste VY a nikdo jiný nakonec mezi ty lidi jako VY nepůjde. Na týhle planetě umřete jako VY, ve VAŠEM těle a brát ohledy na něčí názory ve smyslu, co a jak vám sluší, je naprostá ztráta času. Nikdy není moc pozdě a nikdy není moc brzo začít být tím, kým doopravdy jste. Váš vzhled je jen nepatrnou, ale velmi podstatnou součástí vašeho JÁ a projevu vašeho JÁ. Proto noste to, co se vám líbí a nikdy se za to nestyďte.

(P.S.: Stejně vám ty lidi závidí vaší odvahu, i když vypadáte příšerně.)



noste klíďo píďo i R2D2 šaty!
Mějte se krásně a svobodně. 

:)

23 komentářů:

  1. Ty, které to nedělají, svůj vzhled vzdali úplně.... moje kategorie :D:D
    To ti fakt někdo říká, že máš velké vlasy? Vždyt jsou dokonalé :D To já se musím spokojit s těma svýma pár chlupama a budoucnosti ala Homer :D
    Jinak souhlasím s tebou, chodte si v čem chcete, protože stejně se vždy najde někdo, kdo bude říkat, že to se Nenosí.
    Já ve svých 25 letech nonstop poslouchám, že bych měla změnit obuv,proč furt nosím jen kecky. Že jsem stara na to, abych nosila filmová trika, natož abych šla v Joker tričku na přednášku nebo ke zkoušce. Každý jsme nějací a každému se líbí něco jiného a přecen jen, kdybychom všichni chodili stejně oblíkaní, tak by to byla taková nuda. Už jen proto, že by jsme nemohli nikoho drbat, co má ten druhý na sobě :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fakt, že vzhled neřešíš, z tebe nedělá špatnýho člověka, že jo. Právě jsem to napsala jen jako pouhý fakt, žádné odsuzování nebo něco podobného, přestože pro mě by to třeba nebylo. Je ale důležité vědět a tolerovat, že jsou i lidé, pro které je jejich vzhled naprosto nepodstatný.
      Pokud seš jako krteček se třemi vlásky, můžeš si alespoň dovolit hrozně chic střihy jako Emma Watson, Anne Hathaway apod., do toho já bych třeba vůbec neměla odvahu! :)
      A díky za pěkný komentář :) Jsem ráda , že mě někdo čte i nad 20 let.

      Vymazat
    2. :D na ty účesy ala Emma a Anne nemám hustotu :D jj čtu to tu, mám tě sice v záložkách, ale vzpomenu si na tebe, sotva vidím tvůj článek na FB :D

      Vymazat
    3. Nevím, jestli ti úplně rozumím, každopádně mě můžeš odebírat jako pravidelný čtenář nebo můžeš lajknout moji facebookovou stránku, která je:

      www.facebook.com/infinitetreasure.anet

      Vymazat
  2. Konečně jsem si našla čas na tvůj blog a moc se mi líbí dizajn:) Je takový svěží, moc se mi líbí, příjemná změna hned na začátek.:)
    Článek je naprosto úžasný, jako vždy! Libí se mi tvá odvaha! Nedávno mi kamarádka řekla, že má doma takovou čepici, ale nevezme si ji, protože by všichni měli kecy. Řekla jsem jí, ať kašle na ostatní a že je její věc co nosí a promluvila jsem jí podobně do duše, jako ty tímto článkem. No druhý den v té čepici přišla a na každého kdo jí na tu čepici upozornil se jen usmála a šla dál. A pak mi ještě poděkovala.
    Já si minulý rok chtěla koupit jedny boty, které se mi hrozně libí, ale jsou to ty boty, kterými spousty lidí opovrhuje. Ještě minulý rok jsem si řekla, že nebudu středem slov divný boty a nekoupila jsem si je. No, letos si jsem jistá, že jakmile udeří březen, půjdu si boty podobného stylu koupit a je mi jedno co ostatní řeknou, protože já jsem do těch bot zblázněná. Je to můj styl, moje boty.
    Jsem ráda, že jsem si na článek konečně našla čas, opět mi vykouzlil úsměv na tváři:)

    http://purplepineap.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Těšila jsem se na tebe! I na tvém blogu to vypadá, že máš krušno...asi se školou a vysvědčením, co? Jsem ráda, že sis ve svém stihomamu zrovna na mě čas. :) Díky moc za pochvalu designu a článku!
      Je dobře, že i ty šíříš tyhle názory a těším se, že je v březnu i úspěšně převedeš do reality. Jaké boty to budou?

      Vymazat
  3. Ty si nejaký môj klan? :D
    Tento článok mi hovorí úplne z duše. Možno si pamätáš, že som bola nadšená aj z tvojho článku o rúžoch na pery, takže "prdlosť" mi nie je cudzia. :D
    V podstate neuznávam módne trendy. Povedzme si príklad: pred 4 rokmi sa mi zapáčili sukne s vysokým pásom a zistila som, že mne s nízkou postavou taký druh odevu len prospieva. Aká som ale bola prekvapená, keď mi ju každý v škole skritizoval (až na pár výnimiek), a úplne ma dorážali večné poznámky jednej spolužiačky "potiahni si tú sukňu nižšie". Tieto veci ma síce neurazili, ale mala som chuť im vykríknuť, nech mi dajú pokoj. :D
    Zrazu vysoký pás začal byť trendy, a zrazu je úplne normálne to nosiť, že... a rovnako tak aj červené pery. Lenže tým, že je niečo trendy a každý to začne nosiť, tak sa vždy stretneš aj s nejakým trdlom, ktoré sa ťa spýta: "Teraz sa to tak nosí, ale nebudú o mne ľudia hovoriť, že som ako ku***?" Sakra, čo je ma do toho, čo IM na to povedia ľudia? :) Človek má nosiť to, v čom sa cíti dobre, ako píšeš v článku. My sa v tom dobre cítime, sme s tým už zžité, a preto je nám to jedno. Pretože extravagancia nám nie je neznáma. Lenže my sme na ňu neprišli vďaka módnym diktátom na internete. Teda čiastočne... ale chápeš, ako to myslím ja. :D Že niektoré dievčatá sa trendami riadia až príliš, aj keď sa nikdy necítili dobre s rúžom na pery, ale začnú ho nosiť, lebo sa o tom niekde písalo. :D A potom sa začnú vypytovať, či tak majú vyraziť medzi ľudí.
    A najlepšie je, keď ja som niečím úplne nadšená a mamka mi viackrát povedala, že ak sa takto a takto oblečiem, tak so mnou nevyjde na ulicu. :) Plus možno si si všimla, že ľudia sú veľmi alergickí na červenú farbu - asi ti tiež došlo, prečo. Ako mne je to jedno, len mi je tých ľudí ľúto, pretože sú málo otvorení novým veciam. A naozaj je to tak, že tí čo najviac diktujú, kritizujú, alebo sa smejú - vôbec nemajú odvahu. :)
    Nikdy som si ale nejak extra neuvedomila to dodávanie sebavedomia, o ktorom píšeš, ale je to fakt tak, lebo nikdy som nemala potrebu tajne zo seba zmazať rúž, alebo niečo skrývať. :D A zase naopak, prečo by som mala nosiť džínsové sukne, ktoré boli kedysi v móde, keď sa mi nikdy nepáčili... proste neriešiť to... to s tou zodpovednosťou za svoje pôsobenie na ostatných, bolo dobre napísané. :))
    A najviac neznášam, keď si muži myslia, že sa maľujeme len kvôli nim. Aj mne stále hovoria, prečo si vždy tak "skechlím hubu", že oni nemajú radi také namyslené dievčatá... ako keby som to nevedela :D . Lenže čo ak sa splietli, a práve tamtá s vytiahnutou očnou linkou je k ľuďom empatickejšia a úprimnejšia, než tá prirodzená, ale falošná? (Stretla som sa s takými prípadmi.) Tak teda na záver asi len, že nie všetko je také, ako sa navonok tvári - ale to nabudúce poviem radšej im. :) :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tebe nelze zapomenout! :) Mám tvoje komentáře moc ráda. :)
      S těmi sukněmi s vysokým pasem mi úplně mluvíš z duše! Já se nějak během puberty úplně zamilovala do retra a snažila jsem se malovat a oblíkat v tom stylu, že bych se setkala s nějakým pozitivním ohlasem, ani náhodou, bylo to něco extravagantního, jak ty říkáš. Dnes? Vintage a retro je najednou obrovský boom a všichni chtějí být najednou hrozně francouzsky chic.
      Co se týče červené rtěnky - já si třeba dávám pozor, abych při jejím nošení neměla moc velký výstřih, krátkou sukni apod. Prostě radši méně než více. Každopádně, jak někdo může nařknout červenou rtěnku jako symbol kurevnictví, když dnešní 15leté holky dokážou mít tak krátký kraťásky, že jim vidim přechod jejich půlek a stehen??
      A když mi kluk říká, co to mám na hubě, jen si tiše pobrukuju "tebe taky líbat nebudu, že jo".
      Díky moc za superdlouhý komentář, zas se někdy stav. :)

      Vymazat
    2. Jejda, som prekvapená. :D :)
      K tomu retru, mala som to tiež takto nejako. Ono zase na 2. strane, aspoň na ulici už vidíme viac krajších ľudí. Ale zase keď si uvedomíš, že niekto z tých ľudí si z teba predtým možno robil srandu, a teraz to sám nosí... :D
      Tak tak, všetko s mierou, ale ja už by som to nevedela ani skĺbiť dokopy (výstrih+krátke sukne), raz som to tak v lete skúsila po dlhej dobe a... divný pocit. :D
      Trefná poznámka k tým 15-ročným dievčatám, tiež som občas zhrozená, a nedá sa tu povedať že je to "každého vec", lebo sú za ne ešte zodpovední rodičia.
      Inak čítala som blog jednej ženy, čo má prostitúciu ako prácu, a div sa svete - červenú nenosí, oblieka sa normálne, a jej "kolegyne" tiež nevidela od vrchu po spodok červené :D (to bol nejaký článok o vyvrátení týchto predsudkov).
      Hahaha, skúsim to raz niekomu povedať. :D Zaujímavé, že vždy majú drzé poznámky také chlapčiatka, čo by si tiež mohli vstúpiť do svedomia a tiež nie sú zrovna krásavci. Chlapec s vlastným rozumom a štýlom ma ešte nikdy neurazil, keď si to tak uvedomím.
      Stavíím :)

      Vymazat
  4. Pěkně napsané, každý je originál, hledáme sami sebe, najdeme to své Já, druzí vždy najdou něco co budou kritizovat, poslouchejme názory lidí jen do jisté míry, přeci život řídí každý svůj, at si každý nosí, říká, co chce. Mít svůj svět, kde jsme sami sebou.

    OdpovědětVymazat
  5. You are so pretty!

    I am following you on gfc, would you like to follow me back so we can stay in touch?

    http://mypetitecorner.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Thank you very much, dear! :) I will definitely check up on your blog. :))

      Vymazat
  6. Pod tohle se podepíšu. Většinou mi platí, že když je to moje (ať je to cokoli), že si to obhájím. Ale pokud je to jen image, semele mě to. Napsala jsi to krásně. A jsi krásná. Tu hřívu hodně závidím :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jdu oslavovat, Lucie opět na mém blogu a píše mi, jak jsem krásná. :D Díky, díky moc. A máš pravdu, jakmile se člověk snaží stylizovat do určité vize, co mu není vlastní, nedopadne to dobře, obzvlášť s jeho sebevědomím.

      Vymazat
  7. Pane Bože, ty jsi anděl! Ten článek je naprosto úžasnej a máš naprostou pravdu, moc ti za něj děkuju :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nazývat mě andělem je od tebe až příliš. :) Já ti děkuji. :)

      Vymazat
  8. Nechám se ovládnout, ale jak kdy a jak v čem. Každopádně se odmítám nechat strhnout to nějakého extrému. Nosím co chci, ale koukám na mé oblíbené herečky, modelky, zpěvačky, co "letí" a případně se nechám inspirovat na něco, co bude sedět k mému stylu a seženu za zlomek ceny. Babička už vzdala nabízení mi oblečků. Mamka ještě stále říká, že by mi to a ono slušelo. Ano - slušelo a mohla bych si to koupit, abych to pak jednou za rok vytáhla, aby se nic neřeklo?
    Ano - chtěla bych vypadat a moc oblékat se jako Megan Fox, ale to bych už pak nebyla Jejka, ale jakási kopie. Když mám náladu na oblečení alá geek, nemá mi do toho nikdo co kecat, stejně, jako když si chci vzít krajkové šaty a fake Louboutinky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím s tebou. Sama si myslím, že je skvělé vyznávat několik stylů - ani naše osobnost není svázaná do určité podoby a máme nárok mít různé nálady a pocity, proč nectít takovou svobodu i v oblečení? Jednou podpatky, podruhé vansky, ráno batoh, večer kabelka. Prostě proč ne! :)

      Vymazat
  9. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  10. Super článek opět s tebou souhlasím. Důležité je mít to své zdravé sebevědomí a věřit si .. nedat na hanebné poznámky ostatních, ale někdy je to těžší ... přece jen nejsme 100% sebevědomé po celý čas :)
    Moc se mi líbí tvůj "rozpustilý" styl psaní :) Myslím, že po dlouhé době jsem našla blogerku, která fakt ví co chce světu říci =D
    Jinak nemám ráda lidi co sdílí svůj web, ale holt člověk si musí nějak pomoct, že jo... Budu ráda, když můj web navštívíš.. Dopředu je to spíš takový web na uvažování .. snažím se říkat to co si myslím .. takže pokud máš ráda takové typy blogů, Vítej :) http://walfaire.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ach, to jsi mě tak potěšila. :)) Přesně takový pocit chci ve čtenářích vyvolat. Je samozřejmé, že nemůžeme být sami se sebou spokojeni na sto procent 24/7, to by potom ani nebylo ono. Na tohle téma by se dalo napsat tolik článků, často to ale skončí jen tím, že vím, co chci říct....ale na ten článek nikdy nedojde. :D Tohle mě ale motivovalo! :) A na blog se určitě podívám! :)

      Vymazat

Děkuji za Váš čas. :)