První GetReadyWithMe
neděle 31. srpna 2014
Včera jsem se chystala na drumcový festival (drum and bass - styl hudby pro ty, co netuší, oč kráčí) a řekla jsem si, že vás nechám nahlédnout pod pokličku mých kosmetických vylepšováků.
Nikdy jsem nepatřila mezi majitelky plných šuplíků kosmetiky, přestože bych moc ráda, ale vše se časem zlepšuje. Peněz přibývá, rozumu taky, a tak jsem schopná občas dobře nakoupit. Ovšem i tak se moje minisbírka skládá spíše z nekvalitních přípravků, které najdete v každé obyčejné drogerii.
Pokud chcete vědět, co a jak jsem použila na tento look, stačí scrollovat dál dolů. :)
Velmi zřídka používám makeup, ale jelikož moje pleť není v posledních dnech v úplně nejlepším stavu, rozhodla jsem se pro svůj malý vzorek natáhnout. Pro pěkný vzhled makeupu je ale důležité mít pokožku čistou a hladkou, proto jsem použila peeling, který se specifikuje na problematickou pleť. Dále jsem pleti dodala potřebnou vláhu zvláčňujícím denním krémem, který aplikaci makeupu velmi usnadnil.
Recept: Smoothie časovaná bomba
čtvrtek 28. srpna 2014
Já vím, nevypadá to vábně, ale to jen proto, že já ještě nevychytala ty správné ingredience, to správné množství apod.. Můžu vám ale stoprocentně zaručit, že vzhled je to poslední, co vás bude po ochutnání zajímat.
Takže jak na to?
Já si zajela do Kauflandu na velký "bio" nákup - resp. jsem se snažila nakoupit co nejzdravější věci a popřípadě bio produkty na takový menší detox...a také proto, že jsem chtěla zjistit, co to vlastně obnáší takový zdravý život/vegetariánství/veganství...ale hlavně kolik to stojí. Jedním slovem hrůza, ale o tom třeba někdy jindy.
Měj se rád
úterý 19. srpna 2014
Toto je absolutně spontánní post a vůbec jsem ho neměla v plánu, ale téma článku se mě vždycky tak nějak dotýkalo a to přímo mě, ale hlavně ostatních, kterým jsem se snažila během let pomoci a zvednout sebevědomí. Protože v tom nikdy nejsme sami.
Projížděla jsem internet a narazila během dvou posledních dnů na pár inspiračních a motivačních videí, které se týkaly především seběvedomí, sebelásky a SEBE, a vzpomněla jsem si, že mám v počítači uložené kousíčky svých myšlenek přímo na toto téma. Píšu několik let a jsou to různé věci - deníkové, ale i úvahové, mám to ve speciální schované složce v počítači, v milionech denících v pokoji. Nejsem připravená, abych tu odhalovala všechno, ale když jsem našla ty malé úryvky, potěšilo mě to. Je na nich vidět můj progress, věkový, ale hlavně duševní - dva jsou z roku 2011 a jeden z roku 2013.
Jsou to takové malé věci, ale pamatuji si, jak jsem byla duševně vypjatá, když jsem to psala, protože pokaždé mě k tomu dohnaly určité okolnosti - okolnosti lidí kolem mě a já si pamatuji, jak jsem byla naštvaná, že se někdo může cítit tak méněcenně. Naštvaná jen na ten čistý holý fakt. Každopádně poslední úryvek, který začíná slovem "Ahoj,.." byla vlastně zpráva, kterou jsem přímo poslala své kamarádce, která tehdy procházela fází nízkého sebevědomí a začala tím zraňovat i lidi kolem sebe a to už byl pro mě takový ten bod, kdy jsem si řekla dost. Teď už to zašlo daleko a takhle to s ní přeci nemůže jít dál.
Všechny miničlánky se ale týkají v podstatě toho samého a já doufám, že si z toho každý dokáže něco vzít.
Projížděla jsem internet a narazila během dvou posledních dnů na pár inspiračních a motivačních videí, které se týkaly především seběvedomí, sebelásky a SEBE, a vzpomněla jsem si, že mám v počítači uložené kousíčky svých myšlenek přímo na toto téma. Píšu několik let a jsou to různé věci - deníkové, ale i úvahové, mám to ve speciální schované složce v počítači, v milionech denících v pokoji. Nejsem připravená, abych tu odhalovala všechno, ale když jsem našla ty malé úryvky, potěšilo mě to. Je na nich vidět můj progress, věkový, ale hlavně duševní - dva jsou z roku 2011 a jeden z roku 2013.
Jsou to takové malé věci, ale pamatuji si, jak jsem byla duševně vypjatá, když jsem to psala, protože pokaždé mě k tomu dohnaly určité okolnosti - okolnosti lidí kolem mě a já si pamatuji, jak jsem byla naštvaná, že se někdo může cítit tak méněcenně. Naštvaná jen na ten čistý holý fakt. Každopádně poslední úryvek, který začíná slovem "Ahoj,.." byla vlastně zpráva, kterou jsem přímo poslala své kamarádce, která tehdy procházela fází nízkého sebevědomí a začala tím zraňovat i lidi kolem sebe a to už byl pro mě takový ten bod, kdy jsem si řekla dost. Teď už to zašlo daleko a takhle to s ní přeci nemůže jít dál.
Všechny miničlánky se ale týkají v podstatě toho samého a já doufám, že si z toho každý dokáže něco vzít.
Recept: Těstovinový salát s tuňákem a mozzarellou
Zatím to vypadá, že můj blog nemá vůbec žádný řád a ničeho konkrétního se netýká...a tak je to správně. Jsem to já, věci, které mám ráda, můj dennodenní život. A protože a jelikož jídlo zbožňuju a považuju to za velmi jednoduchý prostředek k lepší náladě, objeví se tu možná i nějaké mini recepty. Recept jako takový to asi nikdy nebude, protože já beztak nevařím žádné složitosti. Většinou se řídím pravidlem: Co trvá déle než půl hodiny, nedělám.
Dnes tedy až směšně jednoduchý těstovinový salát s tuňákem a mozzarellou.
Budete potřebovat:
- těstoviny (jakékoliv, já zvolila vrtulky)
- plechovčičku tuňáka (za mě ve vlastní šťávě, tento má 80 g)
- sýr mozzarella
- olivový olej
- zeleninu dle vašeho výběru - chci ale vyzdvihnout listový špenát, který můžete vidět vpravo v plastovém sáčku, je to skvělá náhrada obyčejného listového salátu
Dopolední cukrárna
pondělí 18. srpna 2014
ANEB PRVNÍ (POKUS O) LOOKBOOK
Jedno naprosto všední dopoledne jsem si udělala radost a jela do Čáslavi, abych se setkala s mou bývalou spolužačkou, dobrou kamarádkou a skvělou blogerkou Míšou. Nejenže jsme se neviděli už celou věčnost, ale Míša si ode mě chtěla půjčit Hostitele, na kterého už zveřejnila skvělou recenzi, tak to nezapomeňte očekovat.
Vtipná vložka: Musela jsem se nechat vyfotit na průkazky do školy, na vlaky apod. jako první krok k přípravě na stěhování do Brna a veterinu. Paní fotografka začala již při pozdravu básnit o mé hřívě a během focení jsem se dočkala úchvatných komplimentů jako např. "Vy musíte dělat do reklamy! To vám zaplatí studie! Musíte se ke mně přijít nechat vyfotit a někam to pošlem! Vás přesně hledají!" Pak mi vrazila do ruky vizitku a já odcházela z ateliéru se stydlivým úsměvem na rtech, v dušičce pyšná a navenek mi bylo líto Míši, že to vše musela poslouchat. Nebudu vám lhát, první den jsem o tom hodně hodně přemýšlela a představovala si samu sebe na stránkách časopisů, jak dělám reklamu na šampony, ale furt mi to přišlo k smíchu...což mi přijde stále, ale hlodá to ve mně. Hold "bejt modelka" je červotočivá myšlenka a když jsem napsala jiné profesionální fotografce, která mi potvrdila, že to potenciál má, je těžké o tom neuvažovat. Vy to ale berte s úsměvem a nadhledem, je to jen ukázka toho, že i naprosto všední dopoledne se může člověk dočkat něčeho šokujícího. :)
Cukrárnička, kterou jsme navštívili, je naprosto obyčejná, ničím výjimečná, a proto ani kvalita jídla a nápojů není nijak oslnivá. Každopádně v takovém maloměstě jako je Čáslav se drží a svým příjemným interiérem to vylepšuje. Obdařila jsem se ovocno-tvarohovými zákusky, které mám upřímně nejradši, a mým oblíbeným frapéčkem. Během let na gymplu jsem toho vypila hektolitry a nikdy jsem neměla dost.
Jedno naprosto všední dopoledne jsem si udělala radost a jela do Čáslavi, abych se setkala s mou bývalou spolužačkou, dobrou kamarádkou a skvělou blogerkou Míšou. Nejenže jsme se neviděli už celou věčnost, ale Míša si ode mě chtěla půjčit Hostitele, na kterého už zveřejnila skvělou recenzi, tak to nezapomeňte očekovat.
Vtipná vložka: Musela jsem se nechat vyfotit na průkazky do školy, na vlaky apod. jako první krok k přípravě na stěhování do Brna a veterinu. Paní fotografka začala již při pozdravu básnit o mé hřívě a během focení jsem se dočkala úchvatných komplimentů jako např. "Vy musíte dělat do reklamy! To vám zaplatí studie! Musíte se ke mně přijít nechat vyfotit a někam to pošlem! Vás přesně hledají!" Pak mi vrazila do ruky vizitku a já odcházela z ateliéru se stydlivým úsměvem na rtech, v dušičce pyšná a navenek mi bylo líto Míši, že to vše musela poslouchat. Nebudu vám lhát, první den jsem o tom hodně hodně přemýšlela a představovala si samu sebe na stránkách časopisů, jak dělám reklamu na šampony, ale furt mi to přišlo k smíchu...což mi přijde stále, ale hlodá to ve mně. Hold "bejt modelka" je červotočivá myšlenka a když jsem napsala jiné profesionální fotografce, která mi potvrdila, že to potenciál má, je těžké o tom neuvažovat. Vy to ale berte s úsměvem a nadhledem, je to jen ukázka toho, že i naprosto všední dopoledne se může člověk dočkat něčeho šokujícího. :)
Cukrárnička, kterou jsme navštívili, je naprosto obyčejná, ničím výjimečná, a proto ani kvalita jídla a nápojů není nijak oslnivá. Každopádně v takovém maloměstě jako je Čáslav se drží a svým příjemným interiérem to vylepšuje. Obdařila jsem se ovocno-tvarohovými zákusky, které mám upřímně nejradši, a mým oblíbeným frapéčkem. Během let na gymplu jsem toho vypila hektolitry a nikdy jsem neměla dost.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
