Jak vypadá veterinární praxe?

středa 22. srpna 2018

Dneska jsem tu proto, abych vyvrátila pár mýtů o nás, veterinárních studentech, a vysvětlila vám, co to znamená, když chodíme na praxi. 

Mýtus no.1:
Nemáme žádné atestace jako humánní doktoři, takže je to opravdu jen na člověku, co se za těch šest let naučí a jaké zkušenosti posbírá. 

Mýtus no.2:
Když člověk vyjde naší školu, neznamená to automaticky, že umíme perfektně odebírat krev, napoprvý zakanylovat nebo vykastrovat kočku. Dá se říct, že opravdový učení nám teprve začalo. 

Mýtus no.3:
Chodit na praxi (na soukromou kliniku) neznamená, že se tam tyhle věci denně učíme. 

Mýtus no.4:
90% lidí si praxí nevydělává (alespoň můj skromný odhad).

Tohle jsou takový hlavní body, kterým se neveterinární společnost často diví a který chtějí potom vysvětlit. 
"A kde se to teda naučíte?"
"A to tam fakt chodíte zadarmo, jo?"
"A co tam teda vlastně děláš?"

Tak já to kapánek rozvinu.

Atestace tedy opravdu nemáme, během studia se občas vyskytnou tzv. DOSy, kdy dostanete papír s praktickými činnostmi, které byste za semestr měli zvládnout a nechat si je podepsat, že jste je opravdu dělali. Realita je taková, že se ve své podstatě spíš podepisuje a nic moc se nedělá. 

Výuka je bohužel víc teoretická, nežli praktická, alespoň co se týče kočkopsa. Určitě se cíleně neučíme, jak odebírat krev, kanylovat apod. Respektive teoreticky víme jak na to, zkusíme si to na mrtvém zvířeti, ale že by opravdu každý měl tu možnost a musel to prakticky ovládat, je jen iluze. Dá se to říct i takhle, pokud jste šikovní, nemusíte během studia vůbec šáhnout na zvíře :D ...kromě kravskýho zadku. 
Čímž nechci znít jako nějaká stěžovačná kvočna, ale co si budem povídat, některé věci tam jsou nastavené špatně. 
Každopádně každý má možnost chodit na školní kliniky a pokusit se zkusit nějaké věci tam. Mě osobně to nenadchlo, studentů je tam hafo, takže jsem byla ráda, že jsem vůbec něco viděla a na osobní přístup můžete zapomenout, pokud nejste doktoří miláček, který tam chodí stále. Nicméně jsou lidi, kteří mají školní kliniky rádi a chodí pravidelně právě tam a já zas nemám tolik zkušeností, abych to mohla opravdu objektivně posoudit.

Spousta z nás tedy dává přednost soukromým klinikám v místě bydliště nebo si vybere jednu z mnoha rozsetých po Brně. Tady už záleží vyloženě na lidech, od kterých se budete chtít něco naučit. Jestli budou mít snahu vás něco naučit, jestli na vás budou hodný, co všechno vás nechají dělat a co budou vyžadovat. A strašně moc to závisí na vás. Ale tipy, jak co nejvíc vytěžit z praxe, si nechám do dalšího článku. 
Musíte ale pamatovat na to, že jsou to soukromé kliniky, které tvrdě dřou, aby si udělaly dobré jméno a málokdo vás nechá dělat úplně všechno a skoro nikdo vás to nechá dělat před majiteli. 
Výjimky se vždycky najdou, ale obecně spíš platí, že fungujete jako sestřička. Držíte psa, asistujete u odběrů a kanylací, podáváte léky, natahujete vakcíny, perete se s kočkou, venčíte pejsky, asistujete na sále, myjete kotce, zabavujete majitele a tak dále a tak dále. 
Mezi tím vším se nejenom snažíte dělat svoji práci dobře, ale pokoušíte se do sebe vtáhnout všechny informace, který zvládnete vstřebat. Já si vždycky přijdu jak houba, která se přes celej den zvětšuje a zvětšuje a večer se odvalím domů. :D Jaký léky se daly ledvinový kočce a proč zrovna ty, po stopadesátý se naučit, jak zapnout biochemku, protože to furt zapomínáte, urputně se snažíte zapamatovat si každej pohyb doktora, který kastruje apod. No a jednou za čas se vyskytne příležitost a vy si třeba odeberete krev. :)

Co se týká peněz, tak je to, jak jsem psala nahoře - cca 90% studentů chodí na praxi zadarmo. I tady jsou ale výjimky. Na některých klinikách můžete brigádničit jako sestřičky a máte tedy určitý příjem nebo někde mají placené služby, kde se staráte o zvířata na hospitu. Neplatí tedy, že vždycky a všude pracujete zadarmo, ale určitě je to vyšší pravděpodobnost. 

Důležitý je pamatovat na to, že to všechno děláte především pro sebe, takže to dělejte nejlíp, jak umíte. 

Jak jste si mysleli VY, že vypadá veterinární praxe?

Mějte se krásně a vy, vet studenti, choďte na praxi! 

:)

8 komentářů:

  1. Upřímně mě dost zarazilo, že si v průběhu studia na zvíře nemusíte ani sáhnout. Pro člověka, který si chce na FVL dávat na jaře přihlášku, celkem smutná a odrazující zpráva. Když pak vidím jak probíhá studium veterinární medicíny například ve Skotsku, nebo celkově Velké Británii tak se hned mlátím do hlavy proč nejsem v té angličitně lepší. Tam mají již od prvního ročníku každý den půl dne praxi a půl dne přednášky,cvičení atd. a ještě tam studium trvá pouze 5 let. Myslíš, že se to i v ČR do budoucna změní nebo bude situace stále tak žalostná, že budou moci vycházet z vysoké školy s titulem MVDr. i lidé co v životě neodebrali krev?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No já jsem to možná napsala vyhroceně, ale ty sis to navíc taky vyhroceně přebrala :D To, že si na zvíře nemusíš ani šáhnout je samozřejmě bráno s trochou nadsázky. Nicméně stále věřím, že by to i šlo zrealizovat. :D Napsala jsem, že každý má možnost chodit na školní kliniky a zkusit se doučit to, co chce - kanylace, odběry - to platí především pro JIP. Ale (!) to neznamená, že je to tak jednoduchý, jak to píšu. Získat třeba kanylaci v rámci DOSů, o kterých jsem psala výše, není vůbec jednoduchý. Takže pravda je taková, že s praxí je to opravdu bída, ale jak moc velká záleží na studentovi. :D
      Co píšeš o zahraničí - jsou určitě kliniky, kde je to lepší, kde je víc praxe, co jsem se ale bavila s různými studenty z Evropy, často je to právě podobný jako u nás. A jsou školy, který jsou na tom ještě mnohem hůř, tak hned nezoufat! Jo a problém a zároveň kvalita studia vůbec nespočívá v kolika letech odstuduješ, o tom to není ani trochu.
      A jestli si myslím, že přijde změna? Zatím určitě ne.

      Vymazat
  2. To je škoda, že té výuky není víc praktické. Nemají studenti potom strach pracovat v oboru, když je spousta věcí jen teoretická? :) Nicméně článek super, moc mě baví takhle "nahlídnout" do jiných oborů. Ať se ti daří! <3

    OdpovědětVymazat
  3. No fíha, to mě nikdy nenapadlo, že to funguje takhle! Asi jsem si to taky představovala tak, že vyjdeš ze školy a všechno umíš. Díky za vysvětlení a za možnost nakouknout „pod pokličku“. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Docela mě zarazilo, že ani odebírání krve a takové ty věci vás neučí přímo na škole, ale chápu, že už tak je tak toho učiva tolik, že se jim to tam treba prostě nevejde. Nicméně ani u nás na architektuře těch praktických věcí moc nemáme a praxe za celý bakalář stacilo jenom 3 týdny (což je podle me dost málo). Asi je to všude stejný, že aby byl člověk fakt dobrej a aspoň trochu použitelnej, když vyleze ze školy, je nutný do toho dát hodně času už v průběhu a makat na sobě sám za sebe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. On je ten systém celkově špatně postavený a potom je těžké měnit tyto zdánlivě lehce řešitelné věci. Studenti mají možnosti, jak si tyto věci zkusit, ale je to pouze v rámci jejich vlastního zájmu, nikoliv jako jejich povinnost.
      A co se dělá na praxi u vás? To si vůbec neumím představit!

      Vymazat

Děkuji za Váš čas. :)