Druhý semestr na veterině + shrnutí 1. ročníku

úterý 18. srpna 2015
Vítám vás u nového článku :) 

Tento byl poměrně žádaný a já doufám, že splní očekávání - jde o shrnutí letního semestru na veterině a celkové shrnutí 1. ročníku. 

Ani nevím, kde přesně začít...pravděpodobně tím, že vám hned na začátku řeknu, že letňák je mnohem těžší, jakože MNOHEM těžší. Člověk ani pořádně neví proč, předmětů je méně, rozvrh jsem měla celkem krásnej, ale přesto bylo toho učení mnohem víc. 

V tomto semestru vás čekají tyto předměty: Anatomie II, Histologie a embryologie II, Fyziologie I, Biochemie I, Zoologie a Botanika. Budete dělat "jen" dvě ústní zkoušky a vše ostatní jsou zápočty. 
Vypadá to jako brnkačka, vypadá to dokonce jako větší brnkačka než zimní semestr....ale není. 

Největší problém mi dělala anatomie, začalo to vše slibně, byla jsem po zimním volnu relativně odpočatá, plná motivace a vážně jsem se hned od prvního dne začala učit. Brala se splanchnologie, což jsou orgánové soustavy a takové srdce nebo dýchačku jsem si vyloženě užívala, jakmile ale začaly střeva, už jsem se ztrácela a do konce roku jsem se vlastně ani nenašla. 
Čím dál tím víc jsem v pitevně vypadala, jako když tam nepatřím a zírala na docenta s přesvědčením, že jsem o těch názvech nikdy neslyšela - a často to byla pravda, protože jsem nestíhala číst látku, kterou jsme měli mít připravenou. Lítaly éčka a efka a já domů chodila s pocitem, že jsem blbější a blbější...furt jsem byla ale relativně v klidu a brala to s nadhledem. 



Jako další zádrhel se mi hned vybaví protokoly z fyziologie...řekněme, že jsme měli paní Puntičkářku, dokud nebyly protokoly naprosto v pořádku, nebyly nám uznány. Takže občas se stávalo, že se mi protokol vrátil třeba třikrát...a věřte, to poslední, co chcete, je další ztracenej čas u protokolu z fyziologie. 
Na druhou stranu si myslím, že fyziologie je v prvním ročníku závan čerstvého vzduchu. Začne vám to dávat smysl - všechny ty dlouhé hodiny s anatomií v ruce, šprtání epitelů v histologii, najednou konečně pochopíte, proč se to učíte, protože alespoň něco používáte v praxi. Nečekejte ale nic přeborného, jde především o různé testy a rozbory, které se provádějí u zvířat, u kterých chceme zjistit jejich onemocnění. Asistovala jsem ale u odběru krve králíka! :)

Každopádně je to další semestr šprtání se věcí nazpaměť, to se vám potvrdí například i v biochemii, kde se učíte celé grafy a obrázky nazpaměť bez toho, aniž by dávaly nějaký smysl.



Bavit by vás mohla ale zoologie, kde se postupně proberete všemi živočišnými řády a jejich základními informacemi o nich. Za to ale taková botanika, to byla boží nuda, samé obilí, trávy a cvičení, které se v podstatě nijak nelišily od přednášek (na které jsem potom přestala chodit). 

Když o tom tak přemýšlím, tento semestr jsem na přednášky nijak zvlášť ani nechodila, ale je to hodně individuální. Záleží, jaký jste učící typ a jaké máte svědomí. Moje svědomí bylo naprosto v klidu, když jsem vynechala přednášku, ze které bych nic neměla, protože jsem od začátku do konce nerozuměla ničemu...no a pokud to bylo něco, co na sebe navazovalo, tak nemáte šanci a prostě se už během té hodiny a půl nechytnete. 
Například ale přednášky z anatomie mají velký smysl, pokud už dopředu víte, o čem se bude mluvit, ze začátku jsem stíhala číst látku dopředu i na přednášku a to potom jen sedíte a stvrzujete si to, co jste četli. 



Ráda bych vám dala nějaké tipy, jak to zvládnout lépe než já, aby jste se nemuseli stresovat tolik jako já, ale upřímně nevím. Nebyl asi den, kdy jsem se neučila nebo do té školy něco nedělala a pokud byl, bylo to zkrátka proto, že už to nešlo jinak a potřebovala jsem pauzu. Určitě vám pomůže, pokud nebudete nechávat nic na poslední chvíli a pokud budete mít chvíli volna, pracujte na těch "malých věcech", jako jsou protokoly, pracovní listy, přípravy na cvičení apod. Když se totiž tyhle věci nakupí v nevhodnou dobu, sype se to potom rychle dolů. 
Určitě je to ale semestr výživnější...tohle možná není úplně správný příklad, ale pamatuju si úplně přesně ten den v pitevně, kdy jsme pitvali poprvé celá těla. Jako vždycky jsme se nahrnuli v bílých pláštích do pitevny, ale poprvé jsem si přišla jako v opravdové pitevně. Na stolech neležely jen orgány a části těl, byli tam mrtví psi, selata a telátka a vypadalo to hrozivě. Někteří ti psi vypadali pouze jako spící a byla to krásná udržovaná plemena. Ovšem ne všechno vypadalo tak pokojně, něco vypadalo jako z dost hrozného hororu. Mám odtamtud fotografie, ale vůči majitelům těch psů (přestože je neznám) by mi přišlo neuctivé je někde na internetu zveřejňovat. 
Každopádně odcházela jsem odtud totálně zničená, zjistila jsem, že vlastně stále nevím vůbec nic a že vše dohromady v jednom těle vypadá úplně jinak než orgány samotné. Byl to den, kdy jsem pochopila, kolik věcí bych mohla v budoucnu (s prominutím) posrat. 



Nechtěla bych znít příliš negativně, ani se vás nesnažím nijak odradit, prostě takhle to je. Je tam stále dost lidí, kteří to zvládají lépe než já (ale upřímně ty už se vážně jenom učí), ale je tam spousta lidí, kteří jsou na tom o dost hůř. Máme tam i takové lidi, kteří po prvním roce silně uvažují, že odejdou, prostě zjistili, že ten stres jim za to nestojí. 

Pokud vás to ale uklidní, já to tak nemám. Veterina je můj životní sen, můj cíl. Na kolena mě dostalo "pouze" toto zkouškové, poprvé za 20 let jsem si připustila myšlenku, že by to nemuselo vyjít. Učila jsem se už podruhé na zkoušku z anatomie, uměla jsem hov...neuměla jsem nic a zkoušku z histologie jsem ani v řádném zkouškovém nestihla udělat. Šlo mi vážně o kejhák. Ale jak to tak bývá v takových chvílích asi pracuje karma...moje hodiny pláče a vnitřních rozhovorů, že to přeci musím udělat, byly vyslyšeny a já tu zkoušku udělala jen kvůli docentově dobré náladě (šance asi 1:1000). 
Histologii stále nemám, dělám ji na začátku září a upřímně? Už s ní ani nepočítám, prostě učit se v srpnu na zkoušku, když srpen je pro mě vlastně jediný měsíc volna, který trávím doma....ne. :D Ještě před rokem jsem si říkala "já ty druháky nechápu, proč byli tak blbý a prostě se na to neučili, teď si to táhnou sebou" ...echm, dnes jim naprosto rozumím



Tohle bude asi šíleně dlouhý článek, ale je tu ještě pár věcí, o kterých bych chtěla napsat...je to takové postrčení "učte se z mých chyb"
Bydlení. Nevím, jak moc jsem si to vychvalovala před rokem, ale čas udělal svoje, málo trpělivosti taky. Prosím vás, snažte se vyvarovat bydlení s cizími lidmi. Neočekávejte, že si hned s každým padnete do noty a zapomeňte, že se dá přeci vždy na všem domluvit. Ne, ne, ne. Vím to z vlastní zkušenosti, nechcete chodit naštvaní ze školy na místo, kde vás to bude štvát ještě víc. 
A pokud jste laxního typu, uvědomte si, že už nebydlíte sami v pokoji, že za vás vše udělají rodiče a že ten bordel tam prostě může počkat. Buďte tolerantní, když bydlíte s někým novým, je to vždy o nich...mělo by to tak být! 
Bohužel já byla v bytě v podstatě jediná, kdo s takovým přesvědčením žil, přišla jsem si jako nějaká máma támhle od vedle, co uklízí po svých malých fakanech. A může se to stát i vám.
Pokud si domlouváte bydlení s někým cizím, ptejte se především na to, kdy chodí spát, kdy vstávají, jestli mají rádi pořádek apod.
Já už hledám nové bydlení s jinou partou a nemůžu se dočkat, protože jsme všichni takoví vyvrhelové z jiných bytů, kde jsme všichni měli role maminky. :D 

Za další, pamatujete si článek Nespravedlnost, která mě (m)učí? Pokud jste ho nečetli nebo jste tu noví, prosím, přečtěte si ho. S tímhle pocitem se tam totiž budete potkávat často a je důležité naučit se s ním pracovat, ignorovat ho, všímat si sám sebe. Když to zvládnete, ušetříte si spoustu nervů a energie. 



A snad poslední trn v patě jsou lidé. Především jejich nedostatek. Jestli jste alespoň trochu jako já, máte rádi společnost, rádi se smějete, poznáváte nové lidi a dělá vám dobře rozšiřovat svůj kruh známých....bude vám smutno, často a hodně. Tak se proti tomu trochu obrňte a zmenšete svoje očekávání. Letní semestr není určený pro poznávání nových lidí, nebude na to čas. Nespočítala bych tolik akcí, kolik jsme s kamarády museli zrušit, protože se vždy vyskytl nějaký test, nějaké zkoušení, kvůli kterému jsme nakonec seděli doma. 
Až s černým svědomím říkám, že mi bylo zle, že se bavím furt a furt jen s lidmi z veteriny, stále jedno a to samé...a vždy se stočí rozhovor ke škole a k stresu, VŽDY. 
Ale naštěstí byl super veterinární Majáles! :)

Vím, jak to zní. Buď si říkáte, že přeháním nebo že je to opravdu hrozné. A pokud vám tento článek veterinu rozmluvil, je to dobře, že se tak stalo teď. Ta škola vážně není pro lidi, co to jdou zkusit. Zda vámi ale nehnulo vůbec nic a vy prostě víte, že jdete správným směrem, hrdinsky vás plácám po ramenech a říkám jen tak dál

Já jsem stále neuvěřitelně šťastná, že na té škole jsem, dostala jsem se zase o krok dál a navíc jsem po té cestě získala neuvěřitelně dobré kamarády. Tohle je obrovská truhle zkušeností a já jsem přese všechno vděčná za každou z nich. :) 



BONUS: Otázky a odpovědi z minulých článků, mailů apod. 

1. Jaký jsi měla průměr z vysvědčení a maturity a kolik si za to dostala bodů?

Samozřejmě, že bych mohla dohledat průměry, ale body už bohužel asi nedohledám. Každopádně i tak je to nejspíš zbytečné. Letos se totiž změnily podmínky k přijetí a olympiády a jazykové certifikáty tu už nemají žádnou váhu, vše spočívá pouze na vašem průměru a výsledcích z testů. Můj průměr je tím pádem zbytečné zmiňovat, protože mně se ještě počítaly olympiády z chemie. 

2. Za jaké certifikáty/zkoušky jsou body navíc?

Viz. otázka č. 1.

3. Je mezi FVL a FVHE velký rozdíl? Byla FVL dobrá volba? 

Rozdíly jsem se již zabývala v článku o prvním semestru, každopádně co se týče předmětů, v prvních letech je naprosto minimální, i tam se ale mohou najít rozdíly, protože profesoři se mohou v látce zaměřit na trochu jinou problematiku, která je víc vhodná pro hygienu či lékařství. Stále to jsou ale dvě rozdílné fakulty, přestože máš na konci stejný titul, zaměření jsou jiná. 
Momentálně by jsi největší rozdíl rozeznala v lidech - na hygienu je obecně jednodušší se dostat a tím pádem se tam často vyskytují větší flákači a celkově mají víc tu školu na háku. A dřív než se do mě někdo pustí, tohle říká sama kamarádka z hygieny. 
Pro mě je stoprocentně FVL lepší volba, hygiena masa a jatka obecně mě vůbec nelákají a raději se jim v budoucnu vyhnu. 

4. Povolují na FVL individuální plán při zaměstnání?

Stoprocentně to nevím, ale s největší pravděpodobností hádám, že ne. Je to denní studium, kde je povinných spousta cvičení a docházka je tu ze základních kamenů. Určitě bych zkusila zavolat na studijní, ale nepočítala bych s tím. My jsme měli v ročníku těhotnou paní, která zimní semestr nesměla chodit do pitevny, ale jinak byla v té škole pořád (i přes její pokročilé těhotenství).

Kdo článek dočetl, tomu tleskám, vím, že to dnes bylo nad míru dlouhé a informačně obsáhlé, ale doufám, že těm, kteří to potřebují, se bude hodit. :)


Mějte se krásně a plňte si své cíle! 

:)

21 komentářů:

  1. vic clanku o veterine! vic vic vic! naprosto to obdivuju a jsi uzasna a vidim v tom hodne pravdy, kterou si lidi kolikrat boji priznat nebo to nechteji rict na plnou hubu. naprosto uzasny clanek, tleskam! a tesim se na dalsi. a obdivuju te vazne vazne hodne. kazdeho na veterine. kez by mi bylo zase 20 a nebala bych se toho tolik. kazdopadne drzim palce!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát Ti děkuji! Jsi v podstatě jedna z mála, která na veterinu nechodí, ale plně si uvědomuje její těžkost. Spousta lidí stále věří, že prostě přeháníme, protože prostě chtě nechtě to vždy vypadá, že ze sebe děláme chudinky...a i když tedy někdo řekne "ta škola je určitě tak těžká!", tak na nich vidím, že zpola nechápou, co vše ta věta obsahuje.
      Takže děkuji ještě jednou, hrozně si takových lidí vážím. :)

      Vymazat
  2. Drzim palce, at ti ten sen vyjde a verim,ze to zvladnes!:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju Ti, cením si toho! :)

      Vymazat
    2. Je to uzasne sem moc rada ze to pises mam cil take veterinu asi uzasna bjes dal za svimcilem a sem moc rada a skoda ze takovich lidi neni vic :) PS: omlouvam se za chyby

      Vymazat
  3. Skvělý článek, rozhodně víc takových názorů "zevnitř". Jak se pořád mluvíd o šprtání anatomie, tak mi nikdy nedocházela její obsáhlost, dokud jsem neviděla ten Tvůj velmi výmluvný obrázek s tepnou...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, hádám, že to patří k nejčastějším záhadám jakékoliv medicíny. :D Co se v té anatomii vlastně učí...

      Vymazat
  4. Super články, jdu letos do prváku, takže se hodí jakákoliv informace, studijní tipy atd :) Pokud najdeš čas, tak by alespoň pro mě bylo užitečné znát, jaké knížky se v prváku budou používat, které je dobré mít, co se dá najít v knihovně, co je třeba koupit, co se sežene už jen nakopírované od ostatních studentů a v neposlední řadě taky kolik peněz si přibližně připravit na všechny tyhle materiály :) Ráda bych si něco už pořídila, abych věděla, s čím budu mít tu čest předem a neshánět to na poslední chvíli. V té skupině na FB pořád někdo něco nabízí, ale neorientuju se, kdo je z jaké fakulty a ročníku

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tady na blogu na mě určitě najdeš nějaký kontakt, můžeš mi napsat jak na mail nebo zprávu na FB stránku blogu, nějak to spolu pořešíme a já mám sama nějaké materiály na prodej. :) Každopádně za první semestr počítej minimálně kolem 1500.

      Vymazat
  5. Držím ti moc palce! Náš veterinář občas z hrůzou v očích vypráví, jak to bylo těžké :D
    Celý dětství jsem básnila o tom, že ze mě bude veterinář, ale ani nevím, kdy sem si to rozmyslela a skončila u něčeho naprosto jiného. Občas mě to zamrzí, aspoň bych měla něco praktičtějšího než ta moje slavná filologie :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Upřímně jsem si musela vygooglit, co ta filologie vlastně je. :D To ještě ale přece neznamená, že skončíš někde na pracáku! :) Věř mi, o veterinářích koluje plno mýtů, že mají spoustu peněz a za každé situace nějaké uplatnění...a je to blbost. Každý je ale svého štěstí strůjcem a když člověk chce, tak může vše. :))
      A pokud tě tvůj obor baví, není čeho litovat! :)

      Vymazat
  6. Naprosto skvělý článek, kdybych nebyla líná psát blog, vypadal by můj článek o prvním ročníku naprosto totožně, i přesto, že jsem na úplně jiném lékařství. :) Kdo to chce dělat, musí na to mít i trochu srdce, bez toho to nejde. Ten individuální plán mě dost mrzí, až to bude aktuální, zkusím si tam zavolat, zatím mám ještě skoro tři roky čas :D Tak zatím a možná napořád ti tu veterinu závidím! Užívej! :)
    L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc a moc, taková podpora vždy potěší, obzvlášť když je od někoho na podobném oboru, který chápe moje strasti mnohem lépe než ostatní. :) Vypadá to, že z tebe bude jednou sběračka titulů! :D

      Vymazat
  7. Super stránky, super články!!! Jen tak dál! Letos nastupuju do prváku a jak říkáš, chci být dopředu připraven, protože tu školu chci opravdu zvládnout :) Tvoje články mě nehorázně nabudili a teď se kvůli ním těším ještě víc než předtím!! :D Už aby nám zprovoznili poštu a STAG abych si mohl začít "hrát" s předmětama :D

    P.S. - Tvoje přirovnání biostatistiky k matice s krávama mě rozsekalo :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že si se tu vůbec zastavil! Pánské publikum je tu výjimkou. :) A jsem ještě víc ráda, že jsem tě dokázala povzbudit a že články nezní příliš deprimovaně. :))

      Vymazat
  8. Stres by mi nevadil, ale z tohodle by mi asi kleplo.
    Taky jsem chtěla na veterinu, ale jelikož znám sebe a své možnosti, zavrhla jsem to. Byla bych dobrá sestřička. :)
    Gratulace k postupu a budu držet palce v dalším semestru.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to takový jiný stres no, stres, který na sebe vážně dalších x druhů stresů. :D Ovšem dá se to zvládnout (doufám!). :) Mockrát děkuju! :)

      Vymazat
  9. Hezký článek :) já zvířata miluju, v podstatě s nima trávím skoro všechen volný čas, ale vím,že veterinu jako takovou bych nedala... asi proto jsem spokojená na ozw :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám ráda lidskou odvahu a vášeň pro věc, kdy v situaci, kdy se zavřou jedny dveře, nebojí se otevřít si druhé. :)

      Vymazat
  10. Super článek :) Už odmala sním o veterině, ale je přede mnou ještě velmi dlouhá cesta. Jsem na základce v 8.třídě :) Už delší dobu si uvědomuji těžkost veteriny, ale zatím neztrácím naději :) Dělám si radši malé cíle směřující v tomu mému velkému ... Byla bych ráda za další články o tvém studiu na veterině :) Hodně štěstí na škole ;)

    OdpovědětVymazat
  11. Neplánuješ napsat článek o dalším semestru? :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš čas. :)