Podivný strachy psa

neděle 18. února 2018

Nevím, jestli jsem vám někdy o našem čtyřnohém daru psala, ale dneska se o něm určitě něco dozvíte. Jmenuje se Fero a ne, my jsme ho tak nepojmenovali. :D Ferko byl "zabavenej" a zachráněnej Československým kastračním programem, který objíždí romské osady na Slovensku a kastruje psy - ty buď v osadě zůstanou majitelům nebo odjíždí do útulku, kde se jim hledá domov a odkud většinou putují za novými páníčky do Německa. Přítel na tyto akce dříve jezdil a byl u odchytu i tohoto našeho cigáňa. Jedna paní na okraji osady jim tenkrát řekla, že nikomu nepatří a že ho můžou odvízt. 

Takže Ferko dostal jméno Fero a dva roky žil v útulku. Nikdo ho totiž nechtěl, protože prostě vypadá jako ten starej cigáň a útulek se jednoho dne tak přeplnil, že někdo musel z kola ven. A tak Fejo docestoval k nám do Brna "na dočasku". A je s námi doteď a už napořád. ♥

Fejko je asi nejvtipnější pes na světě, protože je hroznej posera. Přestože vypadá jako největší trhač a když se nám splaší v parku a lítá okolo a kouše do stromů, lidi držej svoje čivavy na vodítku tak pevně, že chudák čivava najednou chodí jenom po zadních (true story). Když si ho děti chtějí pohladit, tak se vždycky ptají, jestli můžou, protože ten náš knírač prostě vypadá, že si k večeři nejradši dává batolata. 

No a přitom je to největší strašpytel.

Takže tady máte seznam všech těch jeho divnejch strachů, ze kterých buď chytáme záchvaty smíchu a nebo (pokud jsme na veřejnosti) rudneme studem a plácáme se do čela. 



1. Strach z výšek

Popravdě nevím, jestli je to u psů běžná věc, ale to naše tintítko má prostě strach z výšek jako nějaká obyčejná ženská. Když jsme s ním byli na ochozu na hradě, tak nám tam vyváděl, kňučel, dělal ostudu a my museli sejít dolů s výrazem, jako odchází matka s řvoucím dítětem z šaliny.

2. Vysavač

Kdyby to byla kočka, tak nic neřeknu, ale náš drsňák z osady? Nevadí mu, když se vysává v bezpečné vzdálenosti od něj, ale jakmile se hučíčí mašina přiblíží na 30 cm, vyskočí a uprkne do vedlejší místnosti, protože ano, určitě ho ten vysavač celýho spolkne. 
3. Matrace

Všechno, co je velký a větší než on, je potenciální nebezpečí a jelikož jsme skoro dva roky neměli postel a spali jenom na zemi na matracích, staly se jeho častým nepřítelem. Hodně často se totiž rozjížděli nebo jsme je potřebovali někam posunout a říkám vám, ty jeho splašený pohyby, úskoky a naprosto vyděšenej pohled byly vážně k popukání. I když ... nedávno jsme dávali dohromady postel (hurá, hurá!) a stavěli rošty a ten pošuk nám skoro skočil na zrovna zasazený laťky, orosilo se nám čelo. Protože a mimochodem stavění roštu z Ikey je prostě za trest!

4. Nejnevinnější "pojď sem"

To znáte asi všichni. Jakmile doma zavoláte "pojď sem" a myslíte to zrovna úplně nevinně, pes nasadí zavinilej výraz a šoupá se směrem k vám, protože sám už zapomněl, jestli něco udělal nebo neudělal, takže pro jistotu se tváří zahanbeně. 

5. Ostatní psi 

Ne vždycky to tak je a ani za ty dva roky jsme nepochopili jeho systém škatulkování, kdy si označí psa za kámoše nebo nepřítele. Vždycky je to totiž jinak. Někdy naprosto miluje vykastrovanýho samečka, jindy zase chladnou fenku, ale skoro vždycky stahuje ocas, když vidí dva a vícero psů. Jakmile jich je přesila, Fejko natáhne vodítko co nejdál od nich a dělá, že je neviditelnej. To ale nevylučuje to, že je vlastně dost vychcanej. Často nám totiž dělá, že když je navolno, rozhodne se utíkat k nejbližšímu psovi, vyprovokuje ho, psa to potom navnadí, chce si s Ferkem hrát a Fero v tu ránu už běží k nám se staženym ocasem, protože najednou se mu ta pozornost nelíbí, najednou si vzpomněl, že se vlastně psů bojí, otáčí se na psa a vrčí. Takže nakonec jsme to my, co máme toho "agresivního" psa.

6. Štěňata

Jestli se mám za něho někdy stydět, tak je to tehdy, když se bojí i štěňete. Na procházce s maličkým huskym se opravdu vyznamenal. Husky mu totiž nedal pokoj, furt ho provokoval, skákal na něj, hryzal do krku a Fejo místo toho, aby po něm mrsknul tlapou nebo ho taky kousnul, stál na místě, ocásek mezi půlkama a bojácně čekal, až toho štěně nechá. Ach jo! :D Aktivní psi prostě nemusí!
7. Plavání

Přestože Fero miluje vodu a využije každé obrovské kaluže a smrdutých malých rybníčků v lese, aby si tam mohl lehnout a štěkat, největším paradoxem je, že má absolutní hrůzu z plavání. Jakmile někde nedošáhne, panikaří a plave co nejrychleji na břeh. Snažili jsme se ho "naučit plavat", ale když se podíváte na šlincy na našich hrudnících, tak vám asi dojde, že to nebyla moc úspěšná mise. :D Vylezl by nám snad i na hlavu. 



8. Cola ve skleničce

No a to je náš hřeb večera. Dejte před něho sklenici s Colou a už si to maže k pelíšku. :D 


Já se mu teď sice směju, ale nedám na něj dopustit. Vždyť ten náš posera to taky neměl lehký, má v sobě tři broky, takže do něj někdo musel střílet a kdo ví, co se mu ještě stalo! 



A čeho se bojí váš mazel? Má nějaký ultradivný strach?

Mějte se krásně a objímejte své psy denně! 

:)



4 komentáře:

  1. Miska... Můj blbeček se od nějakých 6 let do cca 13 let bál misky s granulemi. Nezapomenu na to, jak mě jednou v noci vzbudilo jeho kňučení. Seděl u misky s granulemi a nemohl se najíst, protože tu noc se u misky stalo dílo ďáblovo.
    Vyzkoušela jsem snad všechny druhy misek, ale jak tam granule chrastí, tak si nevzal. Byl ochoten klidně tři dny držet hladovku.
    Nakonec jsem mu granule sypala na podlahu.
    V jeho 12 letech mi začal vrčet na nerezovou misku s vodou. Prasátka a odlesky světla. To naštěstí vyřešila plastová miska.

    Teď je Charliemu 15 let. Už moc nevidí a špatně slyší. Díky tomu zase máme normální psí stolování - neslyší ty zvuky granulí v misce. :D

    Shitzu. Co víc dodat.

    OdpovědětVymazat
  2. zabudla si napisat ze je to krizeny jagdterier

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš čas. :)