Proměna pokoje - PŘED a POTOM

Pokud mě sledujete na instagramu, tak víte, že šestý ročník veteriny se blíží ke konci a já už relativně brzo nastoupím do praxe. Bojím se hrozně, ale jestli se na něco vážně těším, tak je to stěhování do nového bytu, kde už konečně po těch letech budeme s Dávidkem SAMI. Nevíme kam, nevíme kdy, ale bude to úžasný! 

Budování domova je totiž asi mým největším koníčkem - to, aby se člověk cítil dobře, aby se domů těšil, aby tam byl rád. A k tomu patří předělávání věcí, tvoření, interiérový design, ale třeba i mé oblíbené rostlinky. 

Jsme oba stále studenti a prostředků na proměnu bytu jsme neměli mnoho. Když jsem se tenkrát stěhovala po prvním roce v Brně do nevybaveného bytu, dostala jsem poděděný nábytek a věci, které už nikdo nepotřeboval. A byla jsem za to ohromně vděčná, protože najednou z toho NIČEHO jsem mohla tvořit NĚCO.  

Tehdy jsme ale bydleli v dost hrozné části Brna - v továrnickém areálu hned vedle Cejlu a co vám budu povídat, bála jsem se v noci chodit domů sama. Když jsme se potom stěhovali a šli jsme přes město domů se zbytky věcí, které se nevešly do stěhováku, byl na mě ale dost zajímavý pohled. Nesla jsem kýbl s mopem a brečela jsem tak, že jsem neviděla na cestu a Dávidko mě musel vést. :D Byl to zkrátka náš PRVNÍ SPOLEČNÝ DOMOV, ať už byl jakýkoliv.  

No a teda v létě 2017 jsme se přestěhovali sem - do staršího komunistického bytu s oranžovou kuchyní, žlutými dveřmi, pomalovanými stěnami, ale s novými okny a krásnými parketami. V jednom pokoji my, v druhém spolubydlící. Plány byly velkolepé - všechno přemalovat na bílo, z oranžové kuchyně udělat šedivou, ze všech žlutých a zelených dveří udělat bílé. Po malování našeho pokoje jsme ale uznali, že nic tak hroznýho už nikdy dělat nebudeme a spokojíme se s předělávkou jen našeho pokoje. A o tom dnešní článek je. :) 

1. Psací stůl

Ačkoliv jsem podědila spoustu věcí, obyčejný psací stůl jsem neměla. Takže úplně první věc, kterou jsem tehdy udělala, byla koupě stolu z Ikey. Chtěla jsem relativně velký, bílý nebo šedivý a tenhle byl super, že působil vzdušně a ne jako krabice a měl i ukládací prostor. A do těch dvou šuplíků se toho vejde fakt dost!

2. Malování

Jasný bylo už od začátku, že ta hrozná výmalba musí pryč. Hnusná zelená v kombinaci s modře šedivou, kus ani nenamalovanej, protože se minulým nájemníkům nechtělo odtahovat nábytek a navíc naprosto šílený africký vzory, který se bohužel táhnou celým bytem a který jsou namalovaný TEMPERAMA! Jak jsme zjistili, že jsou to tempery? To jsme se takhle těšili, že budeme mít během pár hodin naprosto krásný bílý pokoj a potom jsme přetřeli tyhle černý malůvky válečkem a celá malůvka se začala rozpíjet, takže místo bílého válečku jsme najednou měli šedivý. Říkám vám, těm holkám bych dneska utrhla ruce! Stará tapeta se navíc odlupovala, takže přišla na řadu i sádra a válečkem jsme potom jezdili jako s pírečkem, aby na nás nespadla celá zeď. Za každou cenu jsme se prostě chtěli vyhnout tomu, že bychom museli škrabat starý nátěry. Byla jsem ochotná si vymalovat, ale zase odsamsaď podsamsaď. 

Na zdi je teda asi šest vrstev bílý barvy a i tak na mě někdy vykoukne mapa Afriky nebo malůvky u stropu. A netrvalo nám to pár hodin, ale asi tři dny, zatímco jsme spali v kuchyni. 

3. Dveře

Věděla jsem, že když se každý den budu dívat z postele na žluté dveře, že si dlouho vnitřní klid neudržim. Co to je za blbost natírat dveře na žluto?! Žlutou se maluje sluníčko do levýho horního rohu na papíře a ne starý prosklený dveře! 

Možná si všimnete, že základní potřebou mého předělávání byl štětec a bílá a šedivá barva. Zkrátka jsem natřela všechno, co se mi zdálo hnusný a tímto způsobem to začalo všechno ladit. Nevyhnuly se tomu tedy ani tyto dveře. Třešničkou na dortu tehdy byl zlatý sprej, kterým jsem nastříkala kliku a i černočervené vypínače na světlo. A abychom se nevzbudili pokaždý, když se na chodbě rozsvítilo světlo, koupila jsem obyčejný bílý čtvrtky a oboustrannou izolepou je z obou stran nalepila na sklo. 

4. Skříně

Super jsou šatní skříně, který nám tu zůstaly. Je v nich spoustu úložnýho prostoru, ale opět se nám nechtělo koukat na tu lesklou hnědou barvu. Teda co jsme zjistili, že jsou tak hrozně hnědý, potom co jsme si zničili všechny nehty a odloupali nalepený čtvrtky a papíry z jejich stěn. Bylo to lepidlem...uvidíte později. Takže jsme do ruky vzali šmirgl papír, barvy a den na to jsem jela do nemocnice se slepákem. Ještě dnes si myslím, že nějakym způsobem to vdechování bůhvíjak toxickýho laku mi to rozjelo. :D 

5. Postel

Lhala bych, kdybych řekla, že slepák k nové posteli nedopomohl - právě naopak, značně to urychlil. Když jsem po operaci vstávala z matrace na zemi, bylo mi jasný, že takhle to dál nejde. Tehdy jsme spali na zemi skoro dva roky - nikdy jsme s tím vyloženě problém neměli, joo matrace byly proležený a záda nás bolely, ale drama jsme z toho nedělali. Prostě jsme byli studenti, co nemají peníze.  Nevím ani, jak to tenkrát bylo, jestli jsme už naspořeno měli nebo jsme každý strávil týden ve skladu, kde jsme brigádničili, ale koupila se postel i s novou matrací. 

Taky se natřela židlička, co slouží jako noční stolek a zrcadlo. A jak tedy už víte, bílá a šedivá jsou naše barvy. Nevím, jak vás, ale mě šedivá neskutečně uklidňuje, prostě se hodím do klidu, když je kolem šedivá barva. Takže někdy později jsme koupili i naše první jednotné povlečení, šedý saténový prostěradlo a byla jsem v sedmém nebi. 

6. Komoda

Poslední velkou předělávkou byla tato retro komoda. Vlastně hrozně ošklivej kus nábytku, ale nějak jsem ji vždycky měla ráda. Jenže se všemi změnami už hodně bila do očí, takže opět došlo na barvy. Můj postup byl v zásadě vždycky stejný - ošmirglovat a natřít vodorozpustnou barvou. Co šlo přestříkat zlatým sprejem, se přestříkalo. Dneska bych to asi udělala jinak a naložila skříň do auta a obrousila to doma bruskou, protože z nějakýho důvodu barva není úplně do dřeva vpitá a už se někde odloupla. Na zlatý sprej taky pozor, stříkejte ho tam, kam nebudete šahat - takže ne na úchytky, kliky a vypínače jako já. :D Dost se potom loupe nebo sedře. 

No ale na retro předělávku dobrý, ne? :)

 A jsme v podstatě u konce. Potom už se měnily spíš menší věci, snad jen Dávidko si koupil nový stůl. Taky tím, že přibyl úložný prostor pod postelí, zmizely tak ošklivé krabice, přidaly se rostlinky, někde pár obrázků z cest a výletů a atmosféra je tu dneska úplně jiná, než když jsme se nastěhovali. Tady tedy pár obrázků PŘED a POTOM. :)

(Prosím, nelepte nikdy nic na nábytek lepidlem. Děkuji)

Tady vlevo je jediný kout v místnosti, se kterým bych něco dál dělala, pokud bychom tu zůstávali delší dobu. Nejsem s ním teda stoprocentně spokojená, ale na druhou stranu není úplně na očích a nervu si z toho vlasy. To stejné třeba skříně. Jo, jsou na nich šmouhy, pokud se na ně díváte z určitýho úhlu, ale zase...nervy nám to nedrásá a někdy jsou chyby to, co to dělá spešl. :) 

Pustili jste někdy do podobné proměny i vy? Věříte, že to lze udělat i za málo peněz nebo je třeba pořádný balík? A čeká vás nějaká předělávka?

Mějte se krásně a bydlenkově!

:)